Plusy:

„Nemusím nikam dojíždět, ušetřím čas – hodina a půl k dobru.“ Mirka, grafička

„Výhodou je přizpůsobení času práce – nemusíš být přesně někde. Můžeš pracovat z postele, když ti není dobře.“ Ema, administrativní pracovnice

„Obrovský výhody jsou, že nejsem s kolegy, pracuju o samotě, nechodí za mnou lidi a něco nechtěj nebo si nechtěj povídat.“ Vojtěch, vysokoškolský pedagog

„Výhoda je, že práci podřizuju svému režimu, dělám, kdy mi to vyhovuje.“ Honza, archeolog

„Nic mne neruší, v práci je open space, tam člověka ruší všechno pořád.“ Richard, IT specialista

„Když člověk nevypadá úplně jako člověk, tak to nemusí řešit a pustí se rychle do práce.“ Mirka, grafička

„Já ráda pracuju v noci, tak bych byla v kanceláři za exota.“ Mirka, grafička

„Člověk nemusí trávit čas v MHD.“ Richard, IT specialista

„Při práci z domova jsem ušetřil hodinu, hodinu a půl denně, to je asi největší výhoda.“ Aleš, vědec, biolog

„Kolega tvrdil, že když bude doma sám, tak se z toho zblázní. Ale když na to přišlo, tak je doma, i když má možnost chodit do kanceláře, takže se z toho nezbláznil a z domu nechodí.“ Dušan, IT tester

„Když potřebuješ něco zařídit, reorganizovat, je to reálný. Přes den zařídíš, pracuješ později.“ Dušan, IT tester

Mínusy:

„Doma jsem byl jak poustevník, úplně hrozný. Když jsem vyrazil potom v normální práci na oběd, tak to pro mne byl svátek.“ Aleš, vědec, biolog

„V kanceláři je ti blbý pařit PC hru, doma je to na tobě.“ Vendula, grafička, IT specialistka

„Problém by mohl být, že se člověk nepřinutí – nespěchá to nějak akutně, tak nevstanu včas, uvařím si kafe…“ Ema, administrativní pracovnice

„Už doma nepracuju. Pracoval jsem a nemůžu si vynachválit, jak to je teď. Jak nebyla oddělená pracovní doba od volna, tak se to divně plizlo.“ Aleš, vědec, biolog

„Když nejdeš do práce a z práce, tak nic neřešíš, nic nezařídíš – vůbec mi to nevyhovovalo.“ Ema, administrativní pracovnice

„Doma tě spousta věcí ruší – máš tam web a nikdo ti nekouká přes rameno.“

„Stalo se mi, že jsem práci doháněl do osmi, devíti večer.“ Aleš, vědec, biolog

„Když si v kanclu natáhneš nohy, je to OK, když to uděláš doma, tak máš pocit, že je něco špatně.“ Aleš, vědec, biolog

„V práci se lidi stimulují novýma myšlenkama, kolegové mi pomůžou.“ Aleš, vědec, biolog

„Je mi příjemnější mluvená komunikace face to face, mailama se dá řešit konkrétní technický problém, u tabule je brainstorming lepší. Jdeme spolu na oběd a probíráme věci kolem oběda.“ Richard, IT specialista

„Občas se mi stane, že ulpím na webu.“ Rudolf, překladatel

„Ta iniciativa není taková, jako když sedíš v kanclu. Tam se začneš nudit, takže hledáš něco, abys dělal.“ Aleš, vědec, biolog

TIP: Sepište si to.

Sepište si soubor opatření, které člověk musí udělat, aby se mu z domova dobře pracovalo. Můžete využít techniku mentální mapy (zadejte do vyhledávače jméno Tony Buzan). Případně prozkoumejte tento web: Tvorba myšlenkových map

TIP: Dejte tomu čas.

Až vše sepíšete a zvážíte, nechte si to nějaký čas uležet. Teprve pak se rozhodněte. Poznatky z oblasti psychologie ukazují, že dobrá rozhodnutí se dělají po nějakém období latence, kdy na problém určitou dobu vědomě nemyslíte. Po určitém čase se s velkou pravděpodobností stane, že se např. ráno probudíte a jste rozhodnuti.

I když to vypadá, že mezi prací z domova u zaměstnance a prací OSVČ je velký rozdíl, platí to spíš v právní než v psychologické rovině. Je pravdou, že někteří šéfové mají tendenci zaměstnance na úvazek více kontrolovat a zjišťovat, co za „jejich“ peníze reálně dělají. To ale dělají i někteří zadavatelé. Všeobecně je lepší tomuto trendu jít naproti, než abyste doufali, že na vás zapomenou. 

„Když jim přeposílám zadání, tak se ptám, kolik času/peněz na to budou potřebovat.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

Důležité je dohodnout se. Uvědomte si, že při práci z domova chybí bezprostřední zpětná vazba. Věci, které si na začátku nevyjasníte, se povlečou. Dohoda zahrnuje jak vašeho šéfa či zadavatele, tak vás samotné – dohodněte se sami se sebou.  

Myslíte si, že budete pracovat v kavárnách, na pláži nebo v parku? Možná občas, většina lidí ale nakonec odpracuje největší část své pracovní doby z domova. 

„Nevybavuju si, že bych chodila do kaváren nebo tak, někdy si to o pauze vezmu do kavárny, jinak spíš doma.“  Mirka, grafička   

„V některých prostředích se dělá lépe – korektury v kavárně, četba v Klementinu. Články píšu doma. Připravuju tam i přednášky, rediguju… Tam jsem tak 80 % času práce, odskakuju jinam.“ Honza, archeolog   

Pracovní rutinu si může zpestřit tak, když nějakou konkrétní práci děláte v jiném než obvyklém prostředí. Většinou ale skončíte doma.  

TIP: Věnujte pozornost tomu, kde přesně pracujete. I doma člověk může někdy pracovat třeba z postele, když na to má chuť. Nejlépe ale uděláte, když největší část své pracovní doby strávíte ve vyhrazeném prostoru, kde nejčastěji pracujete, ve své „kanceláři“. Ve vašem bytě byste si měli vyhradit prostor pro práci a bylo by dobré zvyknout si na něj tak, aby i vašemu mozku bylo jasné, že „teď jsem tady, teď je čas pracovat“.

„Oddělil jsem si pracovní prostor a prostor domácnosti – zařídil jsem si takový kancl“– oddělený prostor, i když je to jen psací stůl a počítač.“ Rudolf, překladatel    

TIP: Zajistěte si opravdu dobré technické spojení s okolním světem. Fungování některých věcí je bezchybné tehdy, když o nich ani nevíte. Mezi ně určitě patří kvalitní internetové připojení, které by mělo fungovat rychle a bezproblémově. Věnujte zvýšenou pozornost tomu, abyste místo práce nemuseli řešit problémy se signálem, připojením, poplatky atp. Máte-li dobře pracovat z domova, zajistěte si odpovídající podmínky. Máte-li nadřízeného, přesvědčte ho, že takové spojení opravdu potřebujete. 

„Nevýhodou může být třeba špatný signál jako teď.“ Mirka, grafička   

„Pokrytí signálem může být velmi frustrující…“ Dušan, IT tester

TIP: Věnujte pozornost IT technologii, se kterou pracujete. 

Můžete opravdu odvést stoprocentní pracovní výkon s počítačem, kterému se zobrazují písmena se vteřinovým zpožděním? Pomůže vám nějaký program k tomu, abyste se mohli soustředit? Odvádí vás něco od práce? Pokud ano, zjednejte nápravu.

„Potřebuješ dobrý připojení k internetu. Když se to podělá, potřebuješ i telefony. Hodí se mít dva počítače, když něco spadne.“ Dušan, IT tester  

„Vezmu si hrnek čaje a pustím si nějakou nevtíravou hudbu. Mám na Spotify neutrální zvuky.“ Vendula, grafička, IT specialistka    

„Nemít na monitorech roztahaný ikonky her, aby mně to neodtrhovalo.“ Vendula, grafička, IT specialistka  

TIP: Zajistěte si občerstvení. V kanceláři máte obvykle k dispozici kuchyňku, můžete si udělat kávu, čaj, dojít si na oběd. Pamatujte na to, že stejné potřeby máte i doma a máte na ně právo. 

„Mám takový pocit, že když si dám kafe, tak unikám z pracovní doby a dělám si volno.“ Aleš, vědec, biolog 
 

Někdy je potřeba něco vymyslet, navrhnout řešení – a není to úplně jednoduché, nedá se to okopírovat nebo jen lehce upravit. Můžete se „zaseknout“, může vás to „zablokovat“, odtrhnete se od počítače a bloudíte po bytě. Záseky při tvořivém úkolu mohou vést k prokrastinaci a nepříjemným pocitům.  

Vyplatí se vědět:                                                                                                                                                         A. že je to normální,
 B. že se to obtížně zvládá tak, že se prostě začnete víc snažit, 
 C. že to nemusíte vymyslet sami, hned a na tomhle místě. 

TIP: Dejte si volno a odpočiňte si před tím, než se pustíte do kreativního úkolu. Pokud se pustíte do úkolu s čistou hlavou, máte reálnou šanci, že to půjde lépe. 

„Na kreativní práci je dobrý mít „vyprokrastinováno“ – třeba tři dny mi trvá, než mám zájem něco tvořivýho vymyslet. Předprokrastinace – třeba něco na zahradě, něco, co má nějaký efekt – lepší než něco uklidit v domácnosti.“ Vendula, grafička, IT specialistka  

Uvědomte si, že pokud navenek neděláte nic viditelného, neznamená to, že by se ve vaší hlavě nic nedělo. 

„Problémy si rozmýšlím – v práci mám pocit, že bych měl něco dělat, ale to člověk potřebuje – přemýšlet o tom. Člověk nedělá, že by sedl a mastil co počítače – musí o tom přemýšlet… Doma je to lepší.“ Richard, IT specialista 

TIP: Změňte činnost. Pokud dojde během řešení úkolu k záseku, není potřeba to „lámat přes koleno“. Můžete pracovat na jiných úkolech. Je docela dobře možné, že vás řešení napadne později – třeba při relaxaci, po spánku i ve chvíli, kdy to nečekáte.   

„Pokud mám k řešení nějaký problém, musím chodit, nechat si to v hlavě a ono to vyskočí. Třeba v bazénu. Pak to zapomenu, ale nějak to tam je a doformuluju si to, když to píšu.“ Honza, archeolog  

TIP: Mluvte o problému s někým jiným. Tajemství koučinku či terapie tkví mimo jiné v tom, že rozhovor s druhou osobou nám pomáhá srovnat si myšlenky. Zároveň nás může inspirovat a aktivizovat naše vnitřní zdroje. Někdy nám ostatní lidé přispějí i radou nebo důležitou informací.

„V práci se lidi stimulují novými myšlenkami, kolegové mi pomůžou.“ Aleš, vědec, biolog  

TIP: Zvolte čas, místo a okolnosti. Zvolte čas, místo a okolnosti, za kterých se Vám nejlépe soustředí na problém. Nejlepší je dostat se do takzvaného flow stavu, v němž pracujete, jako diví a ani o tom nevíte. Je dobré znát podmínky, za jakých se do flow stavu typicky dostáváte právě Vy. 

„Pustil jsem si do sluchátek metal a práce šla.“ Dušan, IT tester  

„Dopoledne a přes den spíš organizuju a píšu maily, večer spíš mám čas na soustředění.“ Honza, archeolog   
Více se o kreativitě dozvíte např. tady: Rozvoj tvořivosti
 

K prokrastinaci dochází, pokud místo práce na tom, co udělat máte, věnujete energii čemukoli jinému.  Nechce se vám. Hrozně. Raději uklidíte, skouknete Facebook, uvaříte, zaseknete se na počítačové hře… a práce stojí. Prokrastinace se dá dobře zdůvodnit jako snaha naší psychiky zachovat si kontrolu nad situací. Úkol vnímá jako něco cizorodého, něco, co je dáno zvenčí a je vlastně celkově nepříjemné. Psychika tedy generuje chování, které tyto nepříjemné stavy redukují. Touha prokrastinovat může být velice silná, protože lidská vůle je vývojově podstatně mladší (a tím i slabší) mechanismus než mocná síla zbytku psychiky s imperativem „mně se nechce“. Naše psychika si prostě chce udělat dobře, ať to stojí, co to stojí. No a cenou za to je odložení úkolu, okamžitá pomoc místo dlouhodobě efektivní strategie.

Tomuto stavu se můžeme bránit pomocí několika metod. Důležité je nejít silou proti síle tak, že si prostě rozkážeme.  Pořádnou prokrastinaci zvládnete jen ztuha a síly vynaložené na takový vnitřní boj můžete lépe investovat do vlastní práce. Nejjednodušším nástrojem proti prokrastinaci je návyk. Pokud patříte ke šťastným jedincům, kteří si vytvořili užitečný pracovní stereotyp a disciplinovaně se ho drží, prokrastinace vás obejde širokým obloukem. Pokud k nim nepatříte, zde je pár tipů:

TIP: Mějte rozpracovaných víc úkolů. Když se vám nechce do jednoho úkolu, třeba vám lépe půjde jiný, který si také říká o zpracování.  

„Jsou konkrétní úkoly, který prostě dělat nechci, pak čekám – mám dost práce na všech frontách, když mi nejde jedna věc, dělám jinou. Ve chvíli, když už je zle a deadline je blízko, tak mně ta hlava pustí a jdu to dělat. Záleží to na mý hlavě, do toho jí nekecám.“ Honza, archeolog   

TIP: Zvolte si vlastní termín. Tím vlastně informujete svůj mozek o tom, že situaci máte pod kontrolou a nemusí se tolik bránit. I když to vypadá nepravděpodobně, raději uděláme nějaký úkol do středy v případě, že se proto rozhodneme svobodně než do čtvrtka odpoledne, když nám to někdo nařídí. Rezerva ale nesmí být moc velká, jinak to pro vás zase nebude aktuální úkol a vy ho budete mít tendenci odložit.    

„Je potřeba dobře vědět, kolik času to zabere, a pustit se do toho s předstihem. Mám odhad, takže vím, že během dne si musím vyhradit tak dvě hodiny. Když bych to měla do pěti, tak začít dřív, abych měla rezervu. Třeba ve dvě. Když si dám rezervu moc velkou, tak to ignoruju a tu rezervu nakonec vyplácám, což je kontraproduktivní.“ Mirka, grafička

„Mám nastavené vlastní vnitřní termíny – když to mám odevzdat ve středu, dodělám to v úterý.“ Rudolf, překladatel  

„Když je termín daleko, třeba 14 dní, tak je riziko, že se nedokopu.“ Rudolf, překladatel    

TIP: Slibte někomu, do kdy to uděláte. Člověk má tendenci vyslovené sliby dodržovat, aby o sobě smýšlel pozitivně. Vyslovením slibu vlastně angažujete hlubší psychické mechanismy, které přispívají k vašemu pozitivnímu sebehodnocení, aby se zasnažily vás k úkolu „dokopat“. 

„Slíbím termín aktivně dřív, to mi umožní dodržet závazek.“ Rudolf, překladatel

„Je fajn si termín i s někým domluvit, aby to vzalo víc energie, když to neuděláš.“ Dušan, IT tester 

TIP: Použijte Google. Vyhledejte si slovo prokrastinace a dozvíte se spoustu užitečných věcí. Například si můžete najít odkazy na prokrastinačního guru Ludwiga, od kterého se můžete ledacos naučit. Pokud se chcete dozvědět více, zkuste prozkoumat web Konec prokrastinace 
 

Slovo flow (proud, průtok) označuje stav vědomí, který je charakteristický hlubokým soustředěním na jednu věc a potlačením všeho ostatního. Pro psychologii ho objevil pán s malebným jménem Mihaly Csikszentmihalyi.

Dostanete se do něj například, když s napětím sledujete film, začtete se do knížky, nebo, což je při práci z domova nejdůležitější, když pracujete na nějakém úkolu, který vás zcela pohltí. V tomto stavu odvádíte nejlepší výsledky, zapomenete na čas a zůstane po vás největší kus práce. Lidé, kteří pracují z domova, tento stav dobře znají, spontánně o něm hovoří a zdá se, že ho dosahují lépe, než kdyby pracovali v kanceláři.  

„Třeba analýzu jsem dokázal dělat v kuse a zjistil jsem, že za poslední hodinu jsem zapomněl mrkat.“ Aleš, vědec, biolog  

Jak se do Flow stavu dostat? Je to jako s usínáním – jde to samo. Důležité je, abychom vytvořili správné podmínky. 

TIP: Zvolte správný čas. Vypadá to, že pro soustředěnou práci platí, že spoustě lidí vyhovuje spíše večer než ráno. Nebojte se v tomto smyslu experimentovat, pokud vám to vaše okolí dovolí. Pokud si najdete denní režim, kdy se vám tohoto stavu dobře dosahuje, může se vaše pracovní výkonnost velmi zlepšit. 

„Ráno vstanu a snažím se pracovat a nejde mi to, pak se večer do toho zakousnu a jedu, dokud neodpadnu.“ Honza, archeolog   

„Pracuju od osmý večer do čtvrtý ráno. Přes den mi to nešlo. Drtivou většinu práce jsem dělal v době, kdy většina lidí odešla.“ Dušan, IT tester    

„Dopoledne se do flow dostanu ztěžka. Nejlíp to jde večer. Okolo desátý.“  Aleš, vědec, biolog  

„Připadá mi, že nejdůležitější je jet podle sebe, nechat tělo, aby si vybralo, co mu nejlíp vyhovuje. Ať se položí do toho, co je pro něj nejpříjemnější.“ Honza, archeolog   

TIP: Zvolte místo a okolnosti. Pro někoho může být dobrým spouštěčem hudba, někomu pomáhá káva nebo čaj. Všeobecně se dá říci, že zabírá nějaký rituál, úkony, které hlavu přesvědčí, že je správný čas na pracovní výkon. Pomůže nám, když se odstřihneme od komunikace s okolním světem (mobil, mail, sociální sítě). 

„Mám vysoký nároky na to, jak má pracovní místo vypadat, protože pak musím udělat za pár hodin hodně moc. Nedá se dělat 8/5 v týdnu.  Jde o to, dostat se do flow a udržet se v něm.“ Dušan, IT tester    

TIP: Poznejte, kdy máte dost. Někdy flow pokračuje přes vaši fyzickou únavu. Vaše tělo by si to mohlo pamatovat jako nepříjemný zážitek a vy byste potom měli problém se do flow znovu dostat. Jakmile si všimnete, že vaše soustředění ochabuje, je dobré zařadit pauzu. 

„V jednu chvíli padnu na držku a mám unavenej mozek – překlepy, chyby. Když si to uvědomím, tak vím, že bych měla jít od toho.“  Vendula, grafička, IT specialistka  

„Soustřeď se na to, kdy děláš chyby. Poznáš, že je čas si odpočinout.“ Rudolf, překladatel  

Více se o stavu flow dočtete např. v článku Fenomén flow

„Nejtěžší je najít si režim – kdy pracovat a kdy ne.“ Richard, IT specialista  

O konceptu WLB (Work and Life Balance) je v posledních letech ve světě práce hodně slyšet. Jde vlastně o to, abychom si užívali života na všech frontách. To znamená, že v práci odvádíme co nejefektivnější výkon tak, aby nás to bavilo. Naopak když nepracujeme, tak jsme doma přítomni celým svým „Já“ – jsme partnerem či partnerkou, mámou či tátou, jíme, milujeme a meditujeme, aniž bychom přitom přemýšleli o tom, jak vyprojektovat potrubí. Při práci z domova je to o to horší, že se hranice mohou rozostřovat. Může se stát, že se sami sebe ptáme, kdy vlastně pracujeme a kdy už ne.

Další výzvou je kontakt se svým okolím. Pokud zjistíte, že se váš každodenní život skládá z cyklu „vstanu, pracuju u počítače, něco si ohřeju, pracuju a jdu spát“, je dobré tento cyklus obohatit. Strážců majáku, kteří dlouhodobě vydrží bez lidí, zase není tak mnoho. 

TIP: Čas pracovat, čas k odpočinku. Pečlivě si oddělte čas k práci od času, kdy nepracujete. Po nějaké době se naučíte hodit pracovní úkoly „za hlavu“ a přeladit do jiné role.

„Musíš umět začít a umět přestat – třeba já jsem si bral práci na dovolenou.“ Rudolf, překladatel    

Je pochopitelné, že to nesmíte přehnat – jinak se dostanete do role pohodového rentiéra a vaše práce beznadějně utrpí. Ne nadarmo mluvíme o rovnováze pracovního a osobního života. 

„Dnů, kdy to člověk hodí za hlavu, nesmí být moc.“  Ema, administrativní pracovnice  

TIP: Přelaďovací rituál. Zkuste si najít nějaký rituál, který vám umožní přeladit se do pracovní role a zpátky. Může zahrnovat třeba přípravu kávy, zaujetí pozice u počítače nebo naopak u knížky v obýváku. Může se jednat i přímo o regulační techniku – duševní cvik, kterým se úmyslně přeladíte z jedné role do druhé.

Příklad regulační techniky na přeladění: „Háček“ 

Techniku provedeme vsedě či stoje během tří hlubokých nádechů a dlouhých pomalých výdechů. Pokud je to možné, upřednostňujeme břišní, brániční dýchání. Při prvním nádechu si představujeme v nejvyšším místě hlavy háček, za který nás nějaký provázek vytahuje nahoru. Jako loutka tento provázek volně následujeme. Při druhém nádechu si můžeme představit proud vody, který prochází naší páteří od kostrče až do temene, kde tryská ven. Při třetím nádechu si potom můžeme představit naši páteř jako barevné korálky na gumičce, které se při nádechu roztáhnou a při výdechu poskládají do správné polohy. Při dokončení výdechu můžeme navíc přenést svoji pozornost k chodidlům, popř. sedadlu a opěradlu. Tak se dostaneme do kontaktu se zemí, od které načerpáme potřebnou stabilitu (pocit pevné půdy pod nohama). Celou techniku můžeme v případě potřeby ještě jednou až dvakrát zopakovat, obvykle však stačí jedno provedení. 
Další podobné dovednosti naleznete např. v článku Tvořivá síla podvědomí 

TIP: Umění pauzy. Stejně jako existuje rovnováha mezi pracovními a osobními rolemi, tak je dobré, aby existovala rovnováha mezi prací a přestávkami v práci. Nepřetržitá práce je past, do které můžeme snadno spadnout.

„Někdy dělám osm hodin v kuse, dokad to není hotový. Snažím se dokončit milník, aby za mnou něco bylo. Pracuju v úkolu na jeden zátah. Když je moc velkej, jsem utahaná a hladová.“  Vendula, grafička, IT specialistka  

I když se dostanete do stavu flow, pamatujte, že efektivní pauzy jsou nejen možné, ale i žádoucí. Optimum je, když si na patnáct či dvacet minut odpočinete a vrhnete se znovu do devadesátiminutového flow bloku. 
 

Když pracujete z domova, může mít občas váš šéf či zadavatel pocit, že jste odjeli na pustý ostrov. Nevede tam žádné spojení, nemusí na vás tedy myslet a vy se jednou za čas zjevíte s vykonanou prací. Tohle může být dost deprimující. 

„»Dělej z domova a průběžně mi posílej výsledky.« A tím to skončilo. Cokoli jsem poslal školitelce, tak mi to přišlo za čtvrt roku, to Tě fakt nepovzbudí.“ Aleš, vědec, biolog  

Stejná situace může nastat i obráceně.  Váš šéf je každý den s vámi dvě hodiny na telefonu, ale vám práce stojí. Většinou ale ví, co dělá – někteří šéfové tak řídí na dálku své týmy a mají v tom určitý systém, který je funkční. Zkuste to tedy napřed vydržet a teprve když dojdete k závěru, že to opravdu nefunguje, zkuste se diplomaticky ozvat.  

Zabírá přiměřenost – připomínejte se, aktivně se šéfem komunikujte o charakteru práce a o tom, jaké parametry má mít její výstup. Tak zabráníte tomu, aby vám po několika týdnech sdělil, že vaše práce byla na nic, protože je výstup jiný, než si představoval. Tohle platí samozřejmě vždycky, ale při práci z domova toto nebezpečí hrozí ještě více.

TIP: Stýkejte se se šéfem. I pokud to po vás šéf či zadavatel nechce, zařiďte si to tak, abyste se s ním občas osobně viděli. Díky vzájemnému kontaktu se posílí jeho spokojenost s vámi jako zaměstnancem či dodavatelem. Lidé jsou sociální bytosti a vztah se prohlubuje osobní komunikací.  

„Kdybych se každý týden dva sešel se šéfem a pořádně to probral, bylo by to snesitelný.“  Aleš, vědec, biolog  

„Jednou za čas přijdu za zadavatelem, abych se připomněl – řeknu, že se stavím a podepíšu smlouvy. Umožňuje mi to vysvětlit nedorozumění, získat další zakázky. Třeba »Příští týden mám volno.«“ Rudolf, překladatel  

„Mě nekontrolovali, ale kdybych odevzdal míň práce, asi by vyjádřili nespokojenost. Když jsem odevzdával výsledky, tak byl se mnou šéf hodně spokojený. Jednou za čas jsem se se šéfem sešel a předal mu výsledky, on mě pochválil, to bylo lepší.“ Aleš, vědec, biolog  

TIP: Aktivně vymáhejte parametry úkolu. Pro práci z domova potřebujete daleko detailnější zadání, než když jste v bezprostředním kontaktu – chybí tu přirozená a častá zpětná vazba. Pokud má váš šéf sklon delegovat mlhavě nebo je rámcově, vyjasňujte si, jak má splněný úkol vypadat. Důležité také je, abyste se dohodli, do kdy má být hotovo.   

TIP: Využijte digitální technologie. Pokud si se šéfem či zadavatelem nevyjasníte věci osobně, můžete to udělat pomocí videokonference. Když chcete něco ukázat, jde to přes sdílené dokumenty. Mobilní telefon nestačí, když jde o vysvětlování a řešení problému.  

„Mám videohovory – normálně s celým týmem jednou za čtrnáct dní a jednou za čtrnáct dní se šéfem 1/1. Pak mám ještě jeden hovor s projektovým týmem.“ Dušan, IT tester    

„Některý věci vyřídit po mailu je o něco kostrbatější, brainstromingy jdou blbě – zabere to víc času než naživo – něco ukázat, vymyslet, vysvětlit… Videohovory jsou o něco lepší, zvlášť když si lidi můžou ukázat, co mají v počítači.“ Vendula, grafička, IT specialistka    
 

Při práci z domova máme občas pocit, že jsme v tom sami – naší jedinou spojnicí s prací je šéf či zadavatel a my jsme na něj navázaní podobně jako semínko pampelišky na semeníku. Lidé, kteří pravidelně komunikují se svými kolegy, bývají efektivnější a šťastnější. I v případě, že jste nezávislý subdodavatel určité zakázky, tak se vyplatí komunikovat s ostatními subdodavateli – samozřejmě s vědomím zadavatele. Struktura sítě funguje lépe než struktura pampelišky. 

 „Celou dobu jsem na mailu, komunikuju se světem. A pokud se potřebuju potkat, sejdu se s kýmkoliv, jak se to hodí.“ Vojtěch, vysokoškolský pedagog    

„Nejsem jeden odtržený od týmu, který by byl pohromadě, ale jsme rozesetí po celém světě. Celá komunikace jde přes chat. Kdyby seděli všichni v kanclu, bylo by to horší.“ Dušan, IT tester    

„Pomohlo mi nejen, že si píšeme maily, ale sdílený soubor a stav plnění. Nemusím volat a ptát se, protože tam to prostě je.“ Dušan, IT tester 

TIP: Využijte IT nástroje k on-line komunikaci se všemi zúčastněnými. Důležité je, abyste získali bezprostřední zpětnou vazbu pro svoji práci. Ta může proběhnout online, bez nutnosti přímého fyzického kontaktu. Zpětná vazba vám umožní lépe vyřešit problém a vy se budete cítit lépe. Komunikace tohoto typu nemusí být nutně jen formální. Takto mohou fungovat i neformální kontakty, stejně jako je tomu v běžné kanceláři.

 „Když se komunikuje postupně mezi více lidmi, tak se ta představa nesjednocuje, dochází ke komunikačním šumům – nevím přesně odpověď, strašně se to natahuje, tohle řešení. Pomůžou sdílené dokumenty, jasné zadání pro všechny. Skupinové telefonáty, videokonference.“ Mirka, grafička

„Sleduji komunikační kanály, aby bylo jasný, co se v týmu děje. Hodí se pokecat i o nepracovních věcech na chatu, aby měl člověk představu, co kolegové umí, jací jsou, aby člověk věděl, co umí – taková komunita.“ Dušan, IT tester

TIP: Občas se s kolegy fyzicky setkejte. Stejně jako je tomu v případě osobního kontaktu s nadřízeným, také osobní kontakt s kolegy přispívá k lepší efektivitě a pracovní spokojenosti. Kolegové vás psychicky podpoří a vy ztratíte pocit, že jste na všechno sami. Kromě toho vám pomohou i tak, že vám poskytnou potřebné informace, supervizi či inspiraci. A to přece chcete. 

„Je potřeba mít v začátku kontakty a vědět, na koho se obrátit, co kdo dělá, kdo pomůže. Od začátku jsem všem rozeslal maily, že potřebuju poradit, a když jsem dostal radu, tuhle věc řeš s tímhle, tak jsem si to uložil.“ Dušan, IT tester

 „Mě třeba motivují věci, které jsou nutné udělat – dostanu se do problému, který někdo reportuje.“ Richard, IT specialista

„V práci se lidi stimulují novými myšlenkami, kolegové mi pomůžou.“ Aleš, vědec, biolog

„Jezdím na teambuilding – dá se budget a mantinely a kdo si co udělá, ten to má. Taky jsme vyjeli na starou faru, převážně lidi z našeho týmu. Na akci s pivovarem jeden člověk napsal, že by to šlo, potom jsme se spojili s dalšími skupinkami, aby nás bylo dost.“  Dušan, IT tester

Práce s termíny je klíčový úkol, od kterého se odvíjí spokojenost vašeho šéfa či zadavatele a následně vás samotných.

„Mám všechen čas na světě, dokud není deadline.“ Mirka, grafička   

Při práci z domova je obecně lepší přemýšlet o tom, dokdy má být úkol splněn než o odpracovaných hodinách.

„Fungují mi deadliny, ne úkoly. Když to musí být desátýho, tak to je." Dušan, IT tester    

S termíny je výhodné pracovat tak, abyste je měli nastavené po svém a abyste pro jejich splnění měli rezervu. 

TIP: Zapište si to. Někdy máme pocit, že si konkrétní termín odevzdání snadno zapamatujeme. Podceňujeme vlastní roztržitost, popřípadě vynakládáme psychickou energii na to, abychom si takové věci pamatovali. Nejlepší pomůckou při organizaci práce je tužka a papír, popřípadě elektronická forma paměti v jakékoli příjemné podobě. Co je napsané, to si nemusím pamatovat. Ušetřenou energii tam mohu investovat do něčeho jiného.

„Musím mít přehled, co tam mám za termíny, když vím, že to počká, tak zvažuju. Práce je něco, co musí být hotový.“ Ema, administrativní pracovnice

„Já nejsem disciplinovaný člověk, nedělám si time table, budík, řád.  Existuje past toho, že pracuješ míň – počítačové hry atp. Mě tlačí vždycky nějaká deadline, takže dobrý.“ Vendula, grafička, IT specialistka

TIP: Kouzlo práce s termíny spočívá ve střídání práce na různých úkolech podle naléhavosti. 

„Snažím se odfackovat nějaký úkoly, pak se vrátím k něčemu důležitýmu.“ Vendula, grafička, IT specialistka 

Z hlediska organizace práce je důležité prostě s plněním úkolu začít. Pokud pracujete v kanceláři, vytvoříte si časem rituál, který vás plynule do práce dostane. Uvaříte si kávu, podíváte se maily a pomalu je čas na to, za co jste placení. Při práci z domova byste si něco takového také měli vybudovat. Jinak hrozí, že se vám rozjezdy budou dělat problém. Vyplatí se poznat, co na vás konkrétně funguje, a potom to aktivně provozovat.

„Nasnídám se, sednu si k práci – nejmenší odpor. Chce se ti. Zohledni to podle denního rytmu.“ Dušan, IT tester 

Dobrá zpráva je, že když už začnete, jde to podle zkušeností lidí pracujících z domova jako po másle. Základní pravidlo tedy zní: Poznejte, co na vás platí, nastavte rituál a denní režim, zvykněte si na něj a hotovo!

„Když už s prací začnu, jedu bez problémů.“ Rudolf, překladatel    
„Je větší problém začít pracovat. Jak začnu, je snadný pokračovat.“ Richard, IT specialista 
 

Máte-li rodinu, může být práce z domova značně náročná. Zároveň však může tato forma práce představovat výbornou možnost, jak pracovat, i když zároveň chcete být se svými blízkými v těsném kontaktu a starat se o ně.

Důležité je vymezení hranic – může se vám stát, že čas vyhrazený k práci začne rodina jaksi „obrušovat“ – tohle je potřeba zařídit, tohle opravdu pospíchá, „přece můžeš s Petříkem zajít k zubaři, když vlastně nechodíš do práce“. Snadno se pak stane, že termíny hoří a vy se nevyspíte, protože první, co vás napadne, je zkrátit dobu spánku a sprintovat místo pravidelnějšího poklusávání. Práce z domova se hodně liší u lidí s rodinou a bez rodiny. Může ale fungovat. Důležitá je  pravidelnost a plánování. A když se plány posunou, je dobré vědět, že se nic neděje. Přeplánovat a jede se dál.  

TIP: Kdy na to půjdete? Vědomě se rozhodněte, která denní doba je pro vaši práci optimální podle toho, jak se práce potkává s ostatními denními úkoly. Přemýšlejte, kolik toho reálně stihnete a v jakém termínu – práce by měla být očekávaná a zvládnutelná. Neměla by vám přidělávat starosti, ale spíš doplňovat denní režim. 

„Pracuju, když dítě přes den spí nebo když večer spí. Odmítla jsem akutní práce. Když něco hoří, tak to nemůžu slíbit.“ Ema, administrativní pracovnice     

TIP: Práci z domova nemusíte vykonávat jen doma. Většina lidí, kteří z domova pracují, má svoje pracoviště opravdu doma, avšak s malými dětmi to nemusí být tak snadné. V takovém případě může fungovat to, že si vytvoříte „základnu“ – nějaké místo mimo váš domov, kam budete chodit pravidelně pracovat. Takovou „kanceláří“ se může stát například kavárna či coworkingový prostor… Hodně lidí dává přednost knihovnám. Je tam klid, nikdo po vás nechce, abyste si objednali další kávu, a navíc je zde k dispozici i stůl ergonomicky určený k práci.  

„Kde pracuju? V současné době v 95 % knihovna, jinak schůzky, třeba v kavárnách nebo tak.“ Vojtěch, vysokoškolský pedagog     

„V některých prostředích se dělá lépe – korektury v kavárně, četba v Klementinu.“ Vojtěch, vysokoškolský pedagog   

TIP: Hlídejte si, kolik času odpracujete. Klidně si pište pracovní výkaz se záznamy od kdy do kdy. Pokud budete muset něco zařizovat pro rodinu, berte to jako „náhradní volno“, které musíte napracovat. Seznamte členy rodiny s tím, že pokud se to stane, musíte čas zase nahradit. A nezáleží na tom, že to váš šéf nevidí.  

„Když nechodíš do práce, tak je pro lidi kolem tebe jednodušší si z toho tvého času pro práci ukrajovat – tak se musíš dohodnout, kdy si ten čas nahradíš. To jsme řešili doma. Holt přijdu v půl osmý místo v půl šestý.“ Vojtěch, vysokoškolský pedagog     
 

Existují různé zákonné způsoby, jak zajistit, aby pro nás někdo pracoval. Naše vztahy k lidem, kterým dáváme práci, bývají způsobem pracovního vztahu zabarvené. Pokud pro nás pracuje OSVČ, budeme se k němu chovat jinak než v případě, že jsme s ním podepsali DPČ nebo k nám nastoupil na pracovní úvazek. Je to způsobeno pravděpodobně určitým smečkovým nebo chcete-li feudálním zbytkem naší mysli, který zabarvuje náš způsob uvažování o „našich lidech“ oproti „cizákům“. Od „našich“ očekáváme daleko větší „loajalitu“, což se v praxi například projevuje tím, že si představujeme, že budou celý svůj pracovní čas trávit ve stavu maximálního nasazení  – něco jako včeličky. Za to jsme jim ochotni naslouchat, bavit se s nimi o osobních problémech a vzájemných vztazích, podporovat je. Od „cizích“ zase očekáváme, že odvedou zadanou práci včas a správně, nemáme potřebu s nimi komunikovat více, než je nutné, a nepodporujeme jejich zapojení do pracovního týmu. „Naši“ mohou být v našich představách líní a musíme je kontrolovat, „cizí“ zase představují hrozbu tím, že nás okradou – a naúčtují nám na fakturu daleko větší sumu, než by si zasloužili. Dobrý způsob, jak tyto „předpřipravené“ postoje využít při práci z domova, je vzít si z každého z nich to nejlepší, a i když se to na první pohled příčí „zdravému rozumu“, chovat se ke všem velmi podobně. Ať už  pro nás pracuje dotyčný jako živnostník či na úvazek, stojí za to pozvat ho od určité míry kontaktu na firemní večírek. Může být užitečné propojit ho s ostatními členy týmu. Na druhou stranu i zaměstnanec by měl mít přesně stanovené cíle a termíny.  

 
TIP: Vyzkoušejte T-graf postojů k týmu. Na kus papíru si nakreslete svislou čáru. Do jednoho vzniklého sloupce si zaznamenejte své postoje a chování k vašim externistům, do druhého k vašim zaměstnancům. Které manažerské akty, požadavky a intervence jsou efektivní, které je dobré zachovat? Které z nich je dobré okopírovat i do druhého sloupce? 
 

„Delegování? Komplikovanější jsou latence, chybí průběžná zpětná vazba. Dochází ke zpoždění, vezme to víc času.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

Delegování je základní manažerskou kompetencí. Dá se říci, že při vedení týmu pracujícího z domova platí „stejně jako normálně, ale důsledněji“. Komunikační odstup způsobuje, že členové týmu raději udělají věci po svém. Nezeptají se, protože nemají zadavatele u vedlejšího pracovního stolu nebo ve vedlejší kanceláři. Je užitečné jim komunikaci usnadnit a zadávat úkoly podrobněji, s více parametry a variantami. („Když narazíš na tohle, řeš to takhle.“) 

„Je důležitý, aby práce byla co nejlíp a nejpřesněji zadaná, může to mít hodně podob, tak je dobrý odkomunikovat styl, aby to vyhovovalo celému konceptu.“ Mirka, grafička

„Deleguji už předpřipravenou věc, snažím se o maximálně podrobné zadání – mělo by být bez chyb.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

Ruku v ruce s delegováním jde přebírání práce – i tady musíme být pečlivější než při klasickém řízení týmu. Smiřte se s tím, že práce nebude vždy úplně podle vašich představ. Připravte se dát zpětnou vazbu a motivovat k úpravě výstupu. Jedná se o přirozenou součást práce na dálku. (Podle výzkumů jsou lidé pracující z domova méně často povyšováni, protože svou práci nedokáží „prodat“ stejně, jako kdyby byli přítomni na pracovišti. Neznamená to však rozhodně, že by byli méně schopní.)

„Když se přijde na to, že je tam chyba, dostanou to předělat.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

TIP: Nechte každého zaměstnanec svou práci při přebírání prezentovat. Oceňte ho a snažte se ho motivovat. 
Kontrola zaměstnanců je kompetencí úzce propojenou s delegováním. Obecně se dá říci, že není dobré kontrolovat, co a kdy člověk pracující z domova dělá. Zaměřit bychom se měli na to, aby zaměstnanec v termínu udělal, co je třeba. Pokud se dokážete s touto filozofií smířit, bude se vám tým na dálku řídit snadněji. 
Pokud potřebujete mít silnou kontrolu nad týmem, zvažte jinou formu vedení. Je pravděpodobné, že vaše pokusy o průběžnou kontrolu zaměstnanců budou demotivovat jak vás, tak celý tým. 

„Není to pro lidi se zvýšenou mírou kontroly nad zaměstnanci.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů 

TIP: Nechte na členech týmu, jakým způsobem zajistí splnění úkolu. Pro spoustu lidí pracujících z domova je tento typ práce motivující kvůli vyšší autonomii – rádi si dělají věci po svém, způsobem, který jim vyhovuje. Někteří lidé pracují rádi v noci, jiní práci přerušují a pracují střídavě. Pokud vaše delegování nebude do způsobu práce zasahovat, nebude-li to nutné, budete mít motivovanější a efektivnější tým. 

„Je to výhodný u lidí, který mají odlišný pracovní rytmus.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů 

„Dělám hlavně v noci, většinou od osmi do tří. Dopoledne od osmi desíti, jak vstanu.“ Honza, archeolog   

„Nemám režim, jako v tolik a tolik začnu. Když mám náladu, tak začnu.“ Richard, IT specialista 

„V první řadě můžu pracovat, kdy chci. Rozvrhnu si, kdy mi to vyhovuje, mám promixovaný časy, kdy pracuju a kdy ne, nikdy jsem v tom neměla systém.“ Vendula, grafička, IT specialistka  

„Pokud jsou děti vzhůru, tak nejsem schopná pracovat – když spí, tak se pracovat dá.“ Ema, administrativní pracovnice

„Důležitý je pro mne mít pořád nepravidelnost, aby se věci nezaběhly.“ Honza, archeolog   

TIP: Strukturujte delegované úkoly tak, aby bylo jasné, jak a kdy se mají splnit. Pokud to dokážete, pravděpodobně se časem dostanete do situace, kdy se tým „zaběhne“ a mnoho rutinních úkolů bude plnit efektivně a ve správných termínech. Tým pracující z domova může být stejně nebo více efektivní jako ten, který pracuje v jedné kanceláři. Záleží na vás, jak efektivně delegujete. 

„90 % jsou to opakující se věci, funguje to samo.“ Ivan, daňový poradce 

TIP: Dělejte si „benchmark“ neboli výčet toho, co a jak dlouho trvá. To vám umožní kontrolovat výsledky práce a náklady, i když nad týmem nemáte přímou kontrolu. Zároveň dosáhnete přiměřeného vytížení všech členů týmu a nebudete mít pocit, že za vaše vynaložené prostředky marní čas. 

„Když jim přeposílám zadání, tak se ptám, kolik času/peněz na to budou potřebovat.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

„Lidi jsou efektivnější, neodsedí si pracovní dobu, pokud jsou poctiví. Systematicky kontroluju počet vykázaných hodin a zvažuju, jestli je to reálný.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

Tyto aspekty probírejte se členy týmu dopředu, aby znali vaše očekávání. Někdy se vyplatí udělat si i v tomto parametru při delegování rezervu.

„Je dobrý udělat si benchmark – abys měl kontrolu nad tím, kolik práce za jak dlouho se udělá. Někdy si to dohodnu dopředu, i pokud odhad navýší, mám tam rezervu – pak smlouvám.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů 
Zkušenější pracovník z domova ostatně dohodu nad těmito parametry očekává a je na ni připraven. 

„Komunikuju se zadavatelem napřed po mailu, pak telefonem. Dohodneme se na časové dotaci – zadavatel má často dobrý odhad. Pak jim to většinou jenom pošlu.“ Mirka, grafička
 

„Mám všechen čas na světě, dokud není deadline.“ Mirka, grafička

Práci z domova ohrožují zlozvyky, mezi které patří například odkládání úkolů, zabývání se nedůležitými věcmi (prokrastinace), fluktuování pozornosti a surfování na internetu. Důležitá věc, kterou bychom si jako manažeři měli uvědomit, je, že to není náš problém. Členové týmu si sami musí osvojit přiměřené pracovní návyky. Naším úkolem je vytvářet tlak na to, aby věci byly hotové, ne se zajímat, jak vznikají. To platí i v případě klasického managementu, ale v případě týmu pracujícího z domova je to zcela klíčové. Kromě toho, jak má výsledný úkol vypadat, bychom měli také určit, dokdy by měl být tento úkol splněn. A to bychom měli zaměstnanci srozumitelně sdělit.

„Fungují mi dedlajny, ne úkoly. Když to musí být desátého, tak to je.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

Další velmi důležitou manažerskou kompetencí je schopnost vytvářet tlak v situaci, kdy zaměstnanec termín neplní. Tehdy přijde ke slovu individuální pozitivní i negativní motivace.  

„Prakticky, když jsou lidi zapracovaný, vědí, co se po nich chce. Vyhnívací strategie nefunguje. Musíš vědět, že pokud to nebude, tak dostane po tlamě.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

„Když je po termínu, snažím se je dokopat.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

TIP: Smiřte se s tím, že občas něco nebude. Můžete samozřejmě zavést kontrolní body, během kterých budete zjišťovat, jak práce na úkolu pokročila. Všichni dotazovaní manažeři se ale shodují na tom, že při práci z domova se s nedodržením termínů občas setkávají. Lidé z týmu jsou prostě daleko. Buďte připraveni reagovat.

TIP: Dejte si rezervu. Efektivní je uvažovat trochu více strategicky, než je nutné v případě klasického managementu. Můžete dopředu počítat s tím, že zaměstnanec bude mít při plnění úkolu mírné zpoždění. Pokud zadáváte úkol, poněkud termín předsaďte vašemu reálnému očekávání. Tahle časová rezerva vás uklidní.

„Termíny nastavuji tak, abych měl reálnou šanci dostat výsledky, dělám si rezervu – třeba když to chci za měsíc, zadám to na tři týdny.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

TIP: Nechte pracovníka termín aktivně slíbit. Člověk, který výslovně řekne, dokdy úkol splní, má větší motivaci tento závazek dodržet. Také se na takovou dohodu lépe odkazuje v případě, že tento termín není dodržen. Pokud člověk jedná proti vlastnímu závazku, cítí nepohodu – někdy tak velkou, že termín raději dodrží.

„Slíbím termín aktivně, to mi umožní dodržet závazek.“ Rudolf, překladatel

„Je fajn si termín s někým domluvit, aby to vzalo víc energie, když to neuděláš.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů
 

Motivace bývá pro spoustu manažerů těžká k uchopení. Často splývá s pojmem peníze, jindy s pojmem věrnost či loajalita a spokojenost. Někdy se manažeři na motivaci dívají stylem „musí být v tom člověku“, jindy „je to celé na mně, abych je dokopal/a“. Jak to máte vy? 

TIP: Vyzkoušejte aktivitu Autíčko. Najděte si ve vyhledávači obrázek auta, mašinky nebo lodě. (Pokud máte doma hračku tohoto typu, dejte ji před sebe. Půjde vám to ještě lépe.) Zkuste si představit, jak se dostanou do pohybu. Záleží to podle vás na benzínu nebo na větru, který je pohání? Jak důležitý je řidič, strojvůdce nebo kapitán? A jak pohyb ovlivňuje krajina (do kopce, z kopce, překážky)? Zkuste najít analogii mezi motivací pracovníka a důvody, proč autíčko jede. Které z nich jsou nejdůležitější pro váš tým, které pro vás osobně? Působíte na tým tak, aby autíčka jela? 

V motivačních teoriích obvykle narazíme na 3 až 5 základních důvodů, proč lidé pracují. Patří sem:
•    požitky a jistoty, 
•    lidé v našem okolí, 
•    radost z řešení problémů a osobní růst,
•    uspokojení z práce pro dobrou věc. 

 „Milník, kdy můžeš být s něčím spokojený, co si jako udělal, kam ses posunul.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

„Mě třeba motivují věci, které jsou nutné udělat – dostanu se do problému, který někdo reportuje.“ Richard, IT specialista 

 „Motivace? Třeba jsem musela vysvětlit, jak těžký je sehnat nový kontakt, když to pochopila, spolupráce se zlepšila.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů 

U každého z nás převládá jiný druh motivace. Když jsou lidé pohromadě, mají daleko více příležitostí všechny své potřeby uspokojit. (Např. jsou si více jistí, mají silnější vztahy, mohou soutěžit, utvrzují se ve smyslu práce atp.) Při práci z domova jsou lidé více izolovaní, jejich motivace „samospádem“ tolik nefunguje. Jako hranice se obvykle uvádí 2 až 3 pracovní dny v týdnu – pokud sedí doma častěji, jejich zapojení do úkolů a motivace klesá. A tak je na vás, abyste našli klíčové důvody, které členy vašeho týmu motivují k tomu, aby odvedli tu nejlepší práci, a tyhle důvody u každého z nich podporovali. To je samozřejmě důležité i při práci v běžném týmu, ale při práci z domova je to ještě důležitější.

„Najdu přesně to, co každý z mých lidí chce, a přesně to mu dám. Pak mi to funguje.“ Saša, vedoucí projektového týmu

„Každého jinak motivovat – třeba někdo funguje až na: Potřebuju mít důvod ti přidat, jiný na: Udělej to ještě jednou.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

TIP: Diagnostika motivace. Rozepište si pro každého svého podřízeného seznam věcí, na které „slyší“. Zamyslete se nad tím, jak často od vás dostává to, co je pro něj důležité, kvůli čemu pracuje.

TIP: Odstraňte překážky. Spousta lidí není motivována jen tím, co v práci dostává a čím pro ně práce je, ale tím, co práce není. Motivační role manažera se dá chápat také jako role člověka, který odstraňuje z cesty překážky a tím umožní týmu dobrý výkon.  Pokud tým vnímá vaši podporu směrem „zabezpečuji, aby nic nerušilo“, „pomáhám, aby to fungovalo“, může to samotné být velmi mocným motivátorem. 

„Důležitý je, že nám nikdo nebrání řešit problémy – víme, jak na ně a jde to. Všichni se ti snaží vyjít vstříc – je to hodně spolupracující.“  Dušan, IT tester

TIP: Rychlá vítězství. Zjistěte si, co vaši zaměstnanci vnímají jako přínos nebo překážku ve své práci. Zaměřte se na to, co se dá rychle změnit. Postupujte podle kroků: 
A. „Co potřebuješ?“
B. „Potřebuji tohle.“
C. „Tady to máš.“
D. „Díky.“

Důsledkem posílené vazby mezi vámi a zaměstnanci bývá jejich větší zapojení do řešení úkolů a zvýšená motivace. Situaci ovšem značně komplikuje, pokud se vám do tohoto řetězce vloudí „nejde to“ nebo „slíbil a nesplnil“.  

TIP: Oceňujte. Umění poskytnout pozitivní podporu, pochválit a ocenit je dovednost, kterou bohužel manažeři často postrádají. Při práci z domova, kdy je kontakt limitován komunikačními prostředky na dálku, je oceňování ještě důležitější. Dává pracovníkovi zpětnou vazbu, kterou by si v kanceláři zajistil pomocí přímého kontaktu s kolegy a šéfem. 

„Příjemná komunikace, poděkování, vtip. Většina lidí slyší na pozitivní motivaci – dávám najevo, co mne potěšilo.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů 

TIP: Věřte jim. Je vcelku užitečné přistupovat k lidem spíše s důvěrou. Nikdy dopředu nevíte, zda se zaměstnanec projeví jako důvěryhodný, či nedůvěryhodný. Pokud však budete vnímat zaměstnance jako primárně důvěryhodné, ušetříte tím energii.

„Věřím jim, že to mají správně.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě
 

Komunikace s týmem je při práci v kanceláři mnohem snazší, funguje jaksi „přirozeně“. Ukazuje se, že při práci z domova máme tendenci komunikovat méně, než je potřeba. V roli šéfa je tedy užitečné komunikaci posilovat. Pracovníci se mohou cítit odstrčeni, nedoceněni nebo vyloučeni, pokud s nimi nadřízený dostatečně nekomunikuje.  

„Kdybych se každý týden dva sešel se šéfem a pořádně to probral, bylo by to snesitelný.“  Aleš, vědec, biolog  
Zaměstnanci mají často představu, že by se šéf měl aktivně zajímat o to, jak jejich práce postupuje, na jaké problémy narazili a jak na tom vůbec jsou. Tak jim tu představu naplňte. 

„Mám videohovory – normálně s celým týmem jednou za čtrnáct dní a jednou za čtrnáct dní se šéfem 1/1. Pak mám ještě jeden hovor s projektovým týmem.“ Dušan, IT tester

TIP: Volte vhodné komunikační nástroje. První, co člověka napadne, je komunikace pomocí emailu. Taková komunikace je vhodná pro předávání neutrálních informací a pracovních podkladů. V okamžiku, kdy se vyskytne jakýkoli problém nebo tlak, stává se mail zdrojem nedorozumění a „nevyříkaných“ negativních emocí. Při čemkoli problematičtějším je lepší zvednout telefon. Pokud je problém závažnější, měli bychom zorganizovat osobní schůzku. Jako velmi efektivní se jeví videokonference, které jsou zároveň velmi podceňované – obraz je vnímán jako zbytečný luxus. Pokud ale videokonference zavedete, úroveň komunikačního šumu se sníží. 

„Některý věci vyřídit po mailu je o něco kostrbatější, brainstormingy jdou blbě – zabere to víc času než naživo – něco ukázat, vymyslet, vysvětlit… Videohovory jsou o něco lepší, zvlášť když si lidi můžou ukázat, co mají v počítači.“ Vendula, grafička, IT specialistka   

„Mail je otravnej na komunikaci, radši to proberu osobně, když to nejde, tak jí zavolám.“ Ivan, daňový poradce 

TIP: Vtáhněte do komunikace celý tým. Při práci z domova občas manažer sklouzne k individuální komunikaci s jedním, druhým a třetím podřízeným. Neuvědomí si, že sami od sebe komunikovat mezi sebou spontánně nebudou, protože k tomu jaksi nemají důvod. To ovšem může ohrozit jejich motivaci i úkoly samotné – dochází ke komunikačním šumům a „tiché poště“ mezi všemi zúčastněnými. Podporujte co nejširší zapojení týmu do komunikace mezi sebou navzájem. Zaveďte takové komunikační kanály, které to umožňují. 

 „Když se komunikuje postupně mezi víc lidma, tak se ta představa nesjednocuje, dochází ke komunikačním šumům, strašně se to natahuje. Pomůžou sdílené dokumenty, jasné zadání pro všechny. Skupinové telefonáty, videokonference.“ Mirka, grafička

„Sleduju komunikační kanály, aby bylo jasný, co se v týmu děje. Hodí se pokecat i o nepracovních věcech na chatu, aby měl člověk představu, co kolegové umí, jací jsou, aby člověk věděl, co umí – taková komunita.“ Dušan, IT tester

TIP: Věnujte pozornost adaptaci nováčků. Při práci z domova je extrémně důležité, aby nový člen týmu navázal efektivní komunikační spojení s vámi i kolegy. Potřebuje se „zaběhnout“ na jednodušších úkolech. To, co je v kanceláři přirozené, je při vzdáleném přístupu třeba podporovat a kultivovat. Není úplně efektivní novému zaměstnanci prostě poslat balík všeho, co potřebuje. Dejte spíš nováčkům příležitost a tipy, jak získat potřebné informace. 

„Šéf měl strašně zmáknutý, kdo co dělá. (To dělá támhle ten, napiš mu.) Dá mi k problému nápad nebo odkaz. Kdykoliv narazím na problém, zeptám se na chatu.“ Dušan, IT tester

„Zkouším si nové lidi jednodušším zadáním.“ Adam, zadavatel ve stavební firmě

„U adaptace je dobrý, když je člověk nějakou dobu přítomný.“ Jitka, vedoucí týmu konzultantů

Samotný akt „teď už můžeš pracovat z domova“ pak může být vnímán jako benefit a vyjádření ocenění úspěšné adaptace. 

TIP: Občas se sejděte. Vyvažujte citlivě, kdy je nutná osobní přítomnost zaměstnanců. Obecně je dobré, když se s týmem občas vidíte osobně a když se kolegové vidí mezi sebou. Klíčový je parametr „občas“. Jsou pracovníci, pro které je nejlepší motivací, pokud mohou pracovat z domova celou dobu. Jiní upřednostňují, když práce z domova představuje polovinu pracovní doby nebo jen její menší část. 

„Dva dny chodím do práce.“ Richard, IT specialista 

„Říkali mi, že bych jednou za tři měsíce měl jet do Brna, můžu i častěji, ale nechce se mi, byl jsem tam za čtyři roky dvakrát na konferenci.“ Dušan, IT tester

„Obvykle tuším, kdy se moje podřízená v práci objeví, její problém, v kolik přesně to bude.“ Ivan, daňový poradce 

„Na fakultě jsem tak třikrát týdně, dvě hodiny, řeším různé věci.“ Honza, archeolog  

Je těžké stanovit optimální podobu, ale důležité je o tom s týmem hovořit. Efektivním manažerem týmu pracujícího z domova budete tehdy, budete-li stále otevřený diskusi nad tím, kdy a jak z domova nepracovat – kdy je užitečné se sejít, naplánovat individuální nebo skupinovou akci, ale i teambuilding. V téhle oblasti má přednost flexibilita a otevřenost změně před skálopevným nastavením pravidel.   

 „Jezdím na teambuilding, dá se budget a mantinely a kdo si co udělá, ten to má. Taky jsme vyjeli na starou faru, převážně lidi z našeho týmu. Na akci s pivovarem jeden člověk napsal, že by to šlo, potom jsme se spojili s dalšími skupinkami, aby nás bylo dost. Bez problémů nám to zaplatili.“  Dušan, IT tester
 

Zaveďte je. Co nejdříve. Dá se říci, že práce z domova na IT technice stojí a padá. Jistě si dovedeme představit způsoby, jak pracovat s minimálním nasazením softwaru a hardwaru. V drtivé většině případů má obrovskou konkurenční výhodu tým, který pracuje s dobrou technikou. Nejrůznější typy sdílených dokumentů a nástěnek, videokonference a chaty, sociální sítě – to vše vám při správném použití umožní pracovat v souhře, s minimem komunikačních šumů a chyb. Nelitujte času a prostředků, velmi pravděpodobně se taková investice vyplatí. Pokud budeme ke komunikaci používat pouze e-mail a mobil, půjde to prostě ztuha. 

TIP: Ohlídejte si zavedené změny. Každý nový nástroj, představuje pro zaměstnance ohrožení jistot a setká se při svém zavádění skoro jistě s odporem. Tým musí daný nástroj vyzkoušet a přijít na to, že jeho užívání zjednoduší procesy a usnadní fungování.  Při zavádění vysvětlete užitečnost daného nástroje, zdůrazněte, že za užíváním stojíte, a zajistěte, aby s nástrojem pracovali všichni členové týmu. Existuje mnoho historek např. o obchodnících, kteří odmítli draze zakoupené tablety, protože se neobtěžovali naučit se s nimi zacházet.

TIP: Nástroj musí být efektivní. Pokud narazíte na nějaký problém, porozhlédněte se po něčem jiném – i kdyby to bylo dražší, nebo to vyžadovalo úsilí od firemního IT specialisty. Existuje mnoho historek o mailových klientech, kteří nepřijímají zprávy z konkrétní domény atp. Na trhu vždy najdete několik různých variant IT nástrojů a jedna z nich bude vašemu týmu určitě vyhovovat. 

TIP: Nemusíte to být vy, kdo s tipem na užitečný nástroj přijde. Někdy přijdou s návrhem zaměstnanci, kteří nejlépe sami vědí, co by jim pomohlo. Buďte otevření a připravení zkoušet. Kdo mávne rukou a konstatuje „tohle jsme přece nikdy nepotřebovali“, ten si dělá život zbytečně složitější.  

TIP: Sjednoťte IT nástroje a vybavení. Vypadá to jako zásah do osobní svobody, ale pokud jeden z týmu používá Linux nebo jen polovina Windows, může to značně zkomplikovat práci. To samé lze říci skoro o každé digitální vychytávce; začne fungovat, pokud ji používá celý tým. Pokud slouží ke komunikaci, platí to dvojnásob. Nelitujte úsilí na to, aby tým dohodnutou věc přijal, naučil se ji používat a opravdu ji používal. 
 

Práce z domova je nejběžnějším případem flexibilní formy práce, při které zaměstnanec vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Pojem „práce z domova“ není českými pracovněprávními předpisy nijak definován, a lze pod něj proto zařadit celou škálu různých pracovních režimů, ať už jde o tzv. home office, homeworking či teleworking (telecomputing). Jaký je mezi nimi rozdíl? Liší se zejména v rozsahu (resp. četnosti), v jakém výkon práce z domova probíhá, a dále pak i ve způsobu organizace pracovní doby.

Home office neboli příležitostná práce z domova je rozšířeným zaměstnaneckým benefitem. Home office lze využívat v rozsahu a za podmínek určených nebo dohodnutých se zaměstnavatelem, zpravidla se však jedná o určitý počet dnů v týdnu či měsíci.  V rámci home office většinou zaměstnanec vykonává práci v pracovní době určené zaměstnavatelem. V některých případech zaměstnavatel povoluje home office pouze ve zcela výjimečných případech, když zaměstnanec kvůli naléhavým okolnostem potřebuje pracovat z domova (např. krátkodobá nemoc bez nutnosti návštěvy lékaře, zařízení osobních záležitostí atp.) – pro takové případy se někdy užívá termín „sick day“.   

Příklad:
Jakub pracuje jako technický poradce firmy se sídlem v Praze a do práce musí denně dojíždět z obce vzdálené více než 80 km od Prahy. Pracovní doba všech zaměstnanců firmy je stanovena od 9:00 do 17:30 hod. Vzhledem k náročnému dojíždění má Jakub od zaměstnavatele povoleno využívat každý pátek home office, při kterém práci vykonává z domova, ovšem v rámci stanovené pracovní doby musí být k dispozici svému nadřízenému, kolegům i zákazníkům firmy. 

Homeworking je ekvivalent českého termínu „domácká práce“ a jejím nositelem je zaměstnanec vykonávající práci převážně z domova (tzv. domácký zaměstnanec). Jde tedy o formu práce na dálku, kdy zaměstnanec není přítomen na pracovišti zaměstnavatele a dochází tam pouze výjimečně, např. pro účely jednání s klientem či účasti na firemních poradách. Domácký zaměstnanec si zpravidla sám rozvrhuje pracovní dobu.

Příklad:
Eliška pracuje z domova pro firmu, která vyrábí upomínkové předměty pro firemní klientelu. Eliška doma ručně zpracovává a kompletuje různé součástky upomínkových předmětů v čase, který jí nejlépe vyhovuje (často ve večerních hodinách nebo o víkendech). Na pracoviště zaměstnavatele dochází Eliška pouze dvakrát měsíčně, a to za účelem odevzdání hotových výrobků a převzetí součástek a pokynů zaměstnavatele k další kompletaci.

Teleworking (telecomputing) představuje rovněž režim práce na dálku (tedy i z domova), při kterém jsou používány informační technologie. Často se jedná o tzv. on-line režim, při němž zaměstnanec sice není přítomen na pracovišti zaměstnavatele, ale díky internetovému připojení a/nebo komunikačním technologiím je v neustálém kontaktu s ostatními zaměstnanci či zákazníky zaměstnavatele. Co se týká způsobu rozvržení pracovní doby, záleží vždy na dohodě, zda zaměstnanec bude vykonávat práci v pracovní době zaměstnavatele, či zda si bude pracovní dobu určovat sám. Podstatným kritériem je v tomto ohledu povaha sjednané práce a provozní potřeby zaměstnavatele.
 
Příklad:
Zuzana pracuje v reklamačním oddělení pojišťovny. Zuzana sice pracuje z domova, ale pro výkon její práce je nezbytné, aby byla po celou pracovní dobu určenou zaměstnavatelem k dispozici zákazníkům na telefonu či e-mailu a zároveň aby průběh reklamačního řízení obratem zaznamenávala do interního on-line systému společnosti. Na pracoviště zaměstnavatele Zuzana dochází jen výjimečně, např. v případě školení zaměstnanců nebo mimořádných pracovních porad. 
 

Zvolit odpovídající formu práce z domova 

Pod pojem „práce z domova“ lze zařadit různé formy práce na dálku (viz bod: Co lze zařadit pod pojem práce z domova?). Při zavádění práce z domova tedy zaměstnavatel nejprve zvažuje, z jakého důvodu bude práci z domova zavádět, v jaké formě a pro jaké zaměstnance. Příležitostná práce z domova může představovat zaměstnanecký bonus pro široký okruh zaměstnanců, nebo může být zavedena trvale, na základě individuálních žádostí zaměstnanců, kteří jsou ve výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele nějakým způsobem omezeni či mají specifické potřeby (např. zaměstnankyně na mateřské dovolené, zaměstnanci se špatným dopravním spojením, zaměstnanci se zdravotními obtížemi apod.). Potřeba zavedení práce z domova může být vyvolána i provozními důvody na straně zaměstnavatele. 

Při posuzování individuálních žádostí zaměstnance o umožnění trvalého výkonu práce z domova je třeba zvážit, zda se práce z domova pro danou pracovní pozici hodí, jakým způsobem bude zaměstnanec práci z domova vykonávat a jak bude probíhat předávání výsledků práce zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že práce na dálku vyžaduje ze strany zaměstnavatele jistou míru důvěry k zaměstnanci, bude zaměstnavatel pravděpodobně posuzovat zavedení práce z domova i ve vztahu k osobním charakteristikám zaměstnance (spolehlivost, loajalita apod.). 

V případě zavádění zaměstnaneckého benefitu ve formě home office je z důvodu zachování rovnosti zacházení potřeba nejprve vymezit, jaké skupině zaměstnanců a případně za jakých podmínek bude home office poskytován. Nelze tedy zavést home office pouze ve prospěch vybraných jedinců, kteří vykonávají srovnatelnou práci s ostatními a není u nich dána ani žádná zvláštní okolnost odůvodňující poskytování tohoto bonusu oproti jiným zaměstnancům (např. velká vzdálenost z místa bydliště, špatná dopravní dostupnost apod.). Na druhou stranu nelze čerpání tohoto zaměstnaneckého bonusu po zaměstnanci žádným způsobem vynucovat.

Upravit ve smlouvě či interním předpisu 

Poté, co došlo k volbě konkrétní formy práce z domova, je třeba přistoupit k odpovídající úpravě smluvních vztahů. (Viz bod: Jak upravit práci z domova ve smlouvě?)  

V případě domáckého zaměstnance dochází k vymezení vzájemných práv a povinností ve smlouvě (pracovní smlouva, DPP, DPČ či jiná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem), ve které je třeba upravit: 
-    místo výkonu práce a pravidelné pracoviště zaměstnance;
-    otázku, zda si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu, a bude se tak na něj vztahovat specifická úprava § 317 ZP (viz bod: Jak upravuje práci z domova zákoník práce? ), nebo půjde o jinou formu práce na dálku (viz bod: Co lze podřadit pod pojem práce z domova ?); 
-    postupy pro výkon sjednané práce z domova (normy, způsob předávání práce apod.);
-    závazek zaměstnance čerpat bezpečnostní přestávky, nepřesahovat max. povolený rozsah pracovní doby a dodržovat nepřetržitý odpočinek mezi směnami;
-    určení, zda zaměstnanec bude vykonávat noční práce a práce o víkendech, případně v jakém rozsahu;
-    rozvrh směn domáckého zaměstnance pro účely poskytování náhrady mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě;
-    závazek zaměstnance vést záznamy o pracovní době (evidence pracovní doby) a předkládat je zaměstnavateli k autorizaci;
-    souhlas zaměstnance se vstupem zaměstnavatele do obydlí zaměstnance za účelem prohlídky a kontroly domácího pracoviště k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP);
-    závazek zaměstnance dodržovat základní povinnosti určené zaměstnavatelem k zajištění BOZP; 
-    potvrzení zaměstnance o tom, že byl zaměstnavatelem proškolen v oblasti BOZP a požární ochrany (PO);
-    dohodu o úhradě nákladů;
-    závazek zaměstnance dodržovat zaměstnavatelem stanovené postupy při zpracovávání a shromažďování dat a jejich zabezpečení.

V případě zaměstnaneckého benefitu home office, který bude oprávněno čerpat více zaměstnanců, je vhodné upravit podmínky výkonu práce z domova ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Vnitřní předpis by měl určit alespoň:
-    podmínky, za kterých může být home office čerpán; 
-    povinnosti zaměstnanců dodržovat pracovní dobu určenou zaměstnavatelem a čerpat bezpečnostní přestávky;
-    postupy pro výkon práce z domova a předávání výsledků práce včetně povinnosti zaměstnance být v pracovní době k zastižení;
-    pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP na domácím pracovišti;
-    závazek zaměstnanců dodržovat základní povinnosti určené zaměstnavatelem k zajištění BOZP;
-    závazek zaměstnanců dodržovat stanovené postupy k zabezpečení dat zaměstnavatele.

Zabezpečit výkon práce z domova

Souhlasí-li zaměstnavatel s tím, aby zaměstnanec vykonával práci z domova, je zaměstnavatel povinen takovýto výkon práce zaměstnanci umožnit, tzn. vytvořit podmínky k tomu, aby zaměstnanec mohl práci na dálku fakticky vykonávat. Náklady s tím spojené nese zaměstnavatel. (Viz bod: S jakými náklady musí zaměstnavatel při práci z domova počítat?)  Pro tento účel zaměstnavatel určí postupy pro výkon práce na dálku, tj. např. že zaměstnanec bude pracovat on-line, případně jakým způsobem a v jakých termínech bude výsledky své činnosti zaměstnavateli odevzdávat. Zaměstnavatel dále zaměstnanci zajistí odpovídající pracovní pomůcky, přístroje, nástroje a jiné vybavení nutné pro výkon práce, přičemž nese odpovědnost za to, že toto vybavení je bez závad. 

Zaměstnavatel je povinen ve vztahu k zaměstnanci pracujícímu z domova plnit veškeré povinnosti určené právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Viz bod: Jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci?)   Za účelem splnění těchto povinností zaměstnavatel:
-    provádí analýzu rizik na domácím pracovišti;
-    určuje postupy pro bezpečný výkon práce na domácím pracovišti;
-    informuje srozumitelně zaměstnance o rizicích a opatřeních k jejich eliminaci;
-    zajišťuje školení v otázkách BOZP a PO;
-    zajišťuje pravidelné pracovnělékařské prohlídky;
-    soustavně kontroluje dodržování povinností zaměstnanců v oblasti BOZP. 

Zaměstnavatel nese odpovědnost za bezpečnost dat a citlivých údajů, se kterými zaměstnanec pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele. K ochraně dat a citlivých údajů určuje zaměstnavatel postupy dodržované při zpracování a shromažďování dat a kontroluje jejich dodržování ze strany zaměstnanců. (Viz bod: Jak ochránit citlivá data a údaje?) 

TIP: Před zavedením práce z domova zvažte veškeré okolnosti, které tento krok přinese, a pokuste se podrobně vymezit podmínky pro výkonu práce z domova tak, aby práce na dálku vyhovovala nejen zaměstnanci, ale i vám.  
 

Zákoník práce upravuje práci z domova v jediném ustanovení § 317, a to pouze pro případy zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. Zákoník práce přitom nepoužívá ani pojem „práce z domova“, ani žádné zvláštní označení pro zaměstnance, kteří vykonávají práci z domova, resp. mimo pracoviště zaměstnavatele. V souvislosti s úpravou obsaženou v § 317 zákoníku práce se nicméně vžil pojem „domácký zaměstnanec“. 

Aby mohla být zvláštní úprava § 317 zákoníku práce aplikována na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, musí být splněna tato dvě základní kritéria:
-    zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele;
-    zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu.
Ustanovení § 317 zákoníku práce proto nelze aplikovat na případy práce z domova, při kterých je zaměstnanec povinen dodržovat pracovní dobu určenou zaměstnavatelem. 

Příklad:
Radek je IT specialista a pracuje pro českou pobočku nadnárodní společnosti. Radek spravuje IT systém zaměstnavatele na dálku, prostřednictvím on-line připojení, díky kterému je schopen řešit převážnou většinu pracovních úkolů z domova u pracovního PC. Pracovní dobu si Radek rozvrhuje sám, podle svých potřeb. Na pracoviště zaměstnavatele dochází jen v případě potřeby. Radek je domáckým zaměstnancem ve smyslu ust. § 317 zákoníku práce. 

Zvláštní povaha práce domáckých zaměstnanců podle ust. § 317 zákoníku práce s sebou nese tato specifika:

1)    Na domácké zaměstnance se nevztahuje právní úprava zákoníku práce ohledně rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Právě proto, že domácký zaměstnanec si sám určuje počátek i konec pracovní doby, nepodléhá rozvrhu pracovní doby určené zaměstnavatelem. To ovšem neznamená, že by zaměstnanec nemusel dodržovat týdenní pracovní dobu sjednanou ve smlouvě. Ať už se jedná o plný nebo částečný pracovní úvazek, domácký zaměstnanec jej musí odpracovat.

Domácký zaměstnanec se rovněž nemůže domáhat zákonných záruk stanovených zákoníkem práce na ochranu zaměstnance v případě prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Je zřejmé, že zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost a ani nijak ovlivnit překážky v práci tohoto druhu, které se objeví u zaměstnance doma.

Příklad: 
Zdeněk pracuje z domova jako technický poradce. Pracuje na počítači s dálkovým přístupem do interního systému zaměstnavatele. V ulici, ve které Zdeněk bydlí, došlo v důsledku havárie k několikahodinovému výpadku elektřiny, který Zdeňkovi znemožnil pracovat. Doba, po kterou byl Zdeněk nucen přerušit práci, nebude zaměstnavatel nijak kompenzovat. Pokud se Zdeněk se zaměstnavatelem nedomluví jinak, bude muset Zdeněk chybějící hodiny napracovat ve svém volném čase. 

Zákonné důsledky ostatních překážek v práci na straně zaměstnavatele, jako např. snížení odbytu či organizační překážky, však na domáckého zaměstnance nedopadají. Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci po celou dobu trvání pracovního poměru práci v rozsahu sjednané pracovní doby, bez ohledu na to, zda zaměstnanec pracuje z domova, či ne. V případě, že u zaměstnavatele dojde k poklesu odbytu, nemohou být při rozdělování práce upřednostňováni zaměstnanci pracující na pracovišti na úkor domáckých zaměstnanců.

2)    Zaměstnavatel musí domáckému zaměstnanci určit předem rozvržení pracovní doby do směn (tzv. fiktivní rozvrh směn), podle kterého se mu pak bude vyplácet náhrada mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě podle § 192 zákoníku práce.

Domácký zaměstnanec má, stejně jako ostatní zaměstnanci, právo na náhradu mzdy v případě nemoci nebo karantény. Jelikož si však sám rozvrhuje svou pracovní dobu, nelze z pohledu zaměstnavatele jednoznačně určit, do kolika směn nemoc zasáhla a za jak dlouhou zmeškanou pracovní dobu by tedy měla být poskytnuta náhrada mzdy. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel povinen předem určit rozvrh směn domáckého zaměstnance pro účely náhrad (tzv. fiktivní rozvrh směn). Fiktivní rozvrh směn musí vždy odpovídat sjednanému úvazku. 

Příklad:
Anežka pracuje z domova na poloviční pracovní úvazek (20 hodin týdně). Pracovní dobu si rozvrhuje sama podle svých potřeb a mnohdy pracuje i o víkendech. Pro účely náhrad za nemoc jí zaměstnavatel stanovil rozvrh směn takto: PO‒PÁ, 8‒12 hod. Anežka onemocněla a byla celý týden v pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy jí byla poskytnuta za 5 pracovních dnů, do kterých nemoc dle fiktivního rozvrhu směn zasáhla. 

3)    Domáckému zaměstnanci přísluší náhrada mzdy pouze při některých důležitých osobních překážkách v práci podle nařízení vlády č.  590/2006 Sb. 

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, výslovně uvádí osobní překážky v práci, které se vztahují na domácké zaměstnance a za které přísluší náhrada mzdy. Jedná se o svatbu, úmrtí v rodině a přestěhování zaměstnance v zájmu zaměstnavatele. V těchto třech případech má domácký zaměstnanec právo na poskytnutí volna v rozsahu stanoveném nařízením vlády a tomu odpovídající náhradu mzdy. Poskytování náhrady mzdy se pak bude opět řídit podle fiktivního rozvrhu směn domáckého zaměstnance, který zaměstnavatel pro tento účel určí (viz výše pod bodem 2).

Na domácké zaměstnance se naopak nevztahují překážky z důvodu návštěvy lékaře, pracovnělékařské prohlídky, přerušení dopravního provozu (zpoždění hromadných dopravních prostředků), narození dítěte, doprovodu rodinného příslušníka k lékaři, pohřbu spoluzaměstnance a hledání nového zaměstnání. Tyto překážky v práci si musí domácký zaměstnanec vyřešit sám v rámci svého volna.

4)    Domáckému zaměstnanci nepřísluší mzda, plat nebo náhradní volno za práci přesčas, ani mu nepřísluší náhradní volno nebo náhrada mzdy či příplatek za práci ve svátek.

Vlastní rozvrhování pracovní doby s sebou nese i to, že domácký zaměstnanec často vykonává práci mimo rámec běžné pracovní doby, např. ve večerních či nočních hodinách, o víkendech či o státních svátcích. Podle zákoníku práce nemá domácký zaměstnanec právo na náhradu mzdy a příplatek za práci přesčas (příp. náhradní volno za práci přesčas), ani na náhradní volno a příplatek za práci ve svátek. Co se týče ostatních příplatků – tj. příplatek za noční práci a příplatek za práci v sobotu a v neděli, bude záviset na tom, jak se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou. Pokud zaměstnavatel domáckému zaměstnanci udělí výslovný souhlas s noční prací a s prací o víkendech, bude mít domácký zaměstnanec právo na tyto příplatky. 

POZOR!  Na zaměstnance pracující v noci se vztahují zvláštní povinnosti zaměstnavatele k zajištění ochrany bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Viz bod Jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci z domova?)  

TIP: Při úvahách o formě a podmínkách práce na dálku nezapomeňte zvážit, zda si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám, či zda bude dodržovat pracovní dobu, která je určena pro ostatní zaměstnance. Vyhnete se tak nejistotě ohledně aplikace zvláštní úpravy § 317 zákoníku práce. 
 

Možnost vykonávat práci z domova jako domácký zaměstnanec (tj. se samostatným rozvrhováním pracovní doby ve smyslu § 317 zákoníku práce) je třeba upravit v pracovní smlouvě. Nemusí se přitom nutně jednat o pracovní smlouvu pro hlavní pracovní poměr. Režim práce z domova lze sjednat i pro další pracovní poměr zaměstnance, tedy jako zvláštní režim práce, kterou zaměstnanec vykonává pro jiného zaměstnavatele nad rámec svého 40hodinového týdenního úvazku.

Práci z domova lze samozřejmě upravit i v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. v dohodě o provedení práce (DPP) nebo v dohodě o pracovní činnosti (DPČ), pokud se tyto dohody na daný pracovněprávní vztah hodí: DPP může být sjednána pro práce, které u jednoho zaměstnavatele nepřesáhnou 300 hodin za kalendářní rok; DPČ může být sjednána max. v rozsahu, které za období, na kterou byla DPČ uzavřena, nepřesáhne v průměru 20 hodin týdně.  

Režim práce z domova lze nicméně upravit i na základě jakékoli jiné dvoustranné dohody se zaměstnancem, a to buď ve formě dodatku k pracovní smlouvě (příp. DPP nebo DPČ), nebo jako samostatnou písemnou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. 

Podrobnosti vztahující se obecně na všechny zaměstnance vykonávající u stejného zaměstnavatele práci z domova je vhodné upravit ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, např. v pracovním řádu či předpisech vztahujících se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Co vše je třeba smluvně upravit?

•    Režim práce z domova

Ve smlouvě je třeba v prvé řadě vymezit režim výkonu práce z domova, tj. že zaměstnanec bude vykonávat práci mimo pracoviště zaměstnavatele. V případě domáckého zaměstnance je pak třeba výslovně uvést, že zaměstnanec bude vykonávat práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Tímto je mezi stranami jasně sjednán režim ust. § 317 zákoníku práce, a to se všemi zvláštnostmi, které se na domáckého zaměstnance vztahují. (Viz bod: Jak upravuje práci z domova zákoník práce?)  

•    Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště

Jaký je mezi těmito pojmy rozdíl? Místo výkonu práce je povinnou obsahovou náležitostí pracovní smlouvy. Místo výkonu práce může být vymezeno jakkoli široce, tj. konkrétní adresou, uvedením názvu obce, regionu či celé ČR, případně může být v pracovní smlouvě sjednáno i více míst výkonu práce. Pravidelným pracovištěm se rozumí místo, od kterého počínají pracovní cesty zaměstnance; tento pojem je tedy spojen s cestovními náhradami zaměstnance. Pravidelné pracoviště nesmí být vymezeno šířeji než jedna obec. Pravidelné pracoviště nemusí být v pracovní smlouvě nutně uvedeno – v takovém případě se za pravidelné pracoviště považuje sjednané místo výkonu práce. Pokud by místo výkonu bylo vymezeno šířeji než jednou obcí, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. V pracovní smlouvě domáckého zaměstnance doporučujeme pravidelné pracoviště výslovně sjednat, a to nejlépe v rámci celé obce, ve které zaměstnanec bydlí.  

Příklad: 
Viktor bydlí v Roztokách, odkud vykonává práci pro zaměstnavatele, který má sídlo v Praze. V pracovní smlouvě Viktora je možné jako místo výkonu práce sjednat pouze Roztoky, nebo lze sjednat kombinovaně obě místa, tj. Roztoky i Prahu. (Jestliže bude Viktor občas pracovat i v sídle firmy.) Za pravidelné pracoviště Viktora však budou vždy považovány pouze Roztoky, protože z tohoto místa Viktor nejčastěji vyjíždí na pracovní cesty.

•    Pracovní doba

Domácký zaměstnanec si rozvrhuje pracovní dobu sám. Přesto je zaměstnavatel ze zákona povinen zajistit, aby i domácký zaměstnanec dodržoval zákonná pravidla týkající se maximálně přípustného rozsahu pracovní doby. Je proto důležité, aby se zaměstnanec ve smlouvě zavázal, že bude dodržovat povinné přestávky v práci a nepřetržitý odpočinek mezi směnami. Ve smlouvě je ale třeba myslet i na úpravu noční práce. Pokud není v konkrétním případě noční práce vyžadována, lze doporučit, aby zaměstnavatel ve smlouvě noční práci zakázal. Nemělo by se pak zapomenout ani na tzv. fiktivní rozvrh směn, podle kterého bude poskytována náhrada mzdy při pracovní neschopnosti zaměstnance nebo při karanténě. (Viz bod: Jak upravuje práci z domova zákoník práce?) 

POZOR! Evidenci pracovní doby v jakékoli podobě (elektronicky či písemně ve formě docházkových listů) musí i u domáckého zaměstnance vést zaměstnavatel. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat součinnost při vedení evidence pracovní doby, nemůže však odpovědnost za plnění této povinnosti na zaměstnance zcela převést. Zaměstnavatel tak musí vždy evidenci pracovní doby alespoň autorizovat. 

•    Pracovní postupy 

Zaměstnance pracujícího z domova nemůže zaměstnavatel kontrolovat tak jako zaměstnance, kteří vykonávají práci na jeho pracovištích. Aby režim práce z domova dobře fungoval, musí být zajištěno, že domácký zaměstnanec bude i bez každodenní kontroly zaměstnavatele plnit zadané pracovní úkoly kvalitně a včas. Lze proto doporučit, aby si strany smluvně upravily způsob plnění pracovních úkolů, tj. zejména pracovní tempo (normy), kvalitu zpracování, termíny a způsoby odevzdání výsledků práce. 

•    Zajištění povinností BOZP

Podstatnou otázkou, kterou je třeba smluvně upravit, je oblast bezpečnosti ochrany a zdraví při práci. Ve smlouvě je vhodné popsat povinné vybavení pracoviště domáckého zaměstnance s uvedením konkrétních strojů, přístrojů nebo nářadí, se kterými bude zaměstnanec pracovat. Jedná-li se o vybavení zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen zajistit jejich pravidelnou revizi. Pro posouzení všech rizik spojených s pracovištěm zaměstnance, stanovení povinností a následné kontroly jejich dodržování by měl mít zaměstnavatel zajištěn přístup na pracoviště zaměstnance, což se neobejde bez výslovného souhlasu zaměstnance ve smlouvě. Zaměstnanec by měl rovněž písemně potvrdit, že byl zaměstnavatelem proškolen v otázkách BOZP a zavázat se k dodržování všech pokynů zaměstnavatele k prevenci rizik. (Viz bod Jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci z domova?) 

A jak upravit příležitostný „home office“?

V případě, že zaměstnanec bude vykonávat práci z domova pouze příležitostně, a to podle rozvrhu pracovní doby určené pro ostatní zaměstnance, nepůjde o domáckého zaměstnance ve smyslu ust. § 317 zákoníku práce, ale o tzv. home office, tedy zaměstnanecký bonus, který nemusí být nutně upraven v pracovní smlouvě. Home office postačí upravit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, který se bude vztahovat na všechny zaměstnance oprávněné tento benefit čerpat.

V rámci vnitřního předpisu k home office je vhodné vymezit základní pravidla poskytování tohoto benefitu, tj. za jakých podmínek může zaměstnanec home office využívat a kdo rozhoduje o tom, že zaměstnanec může nebo naopak nesmí čerpat home office v mimořádných případech. Vnitřní předpis by měl dále v obecné rovině stanovit základní povinnosti zaměstnance při výkonu práce z domova – tj. zejména povinnost dodržovat stanovenou pracovní dobu a dodržovat základní povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z domova. 

I v rámci tzv. home office lze doporučit, aby zaměstnavatel postupoval obezřetně a učinil opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z domova. (Viz bod: Jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci z domova?)

TIP: Zvláštní úprava podmínek pro práci z domova v pracovní smlouvě, případně ve vnitřním předpisu se rozhodně vyplatí. Odkazem na konkrétní smluvní ujednání či pravidlo získáte silnější postavení při řešení případných sporů se zaměstnancem. 

Povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci se bez výjimky vztahuje na všechny zaměstnance. Jak ale splnit tuto povinnost u zaměstnance, který na pracovišti zaměstnavatele nepracuje?

Analýza rizik domácího pracoviště

Prevence vzniku pracovních úrazů u domáckého zaměstnance vyžaduje, kromě standardního proškolení o právních předpisech k zajištění BOZP, i provedení analýzy rizik prostředí, ve kterém bude domácký zaměstnanec práci vykonávat. Zaměstnavatel by proto měl mít možnost prohlédnout si domácí pracoviště zaměstnance, vyhledat rizika a škodlivé faktory působící na tomto pracovišti a navrhnout opatření ke zlepšení místa výkonu práce dle zjištěných rizik. 

POZOR! Zaměstnavatel nemá ze zákona zajištěn přístup do obydlí zaměstnance. Obydlí zaměstnance je nedotknutelné. Se vstupem zaměstnavatele na domácí pracoviště musí zaměstnanec výslovně souhlasit. Doporučuje se proto upravit tento souhlas ve smlouvě.

A co všechno by měl zaměstnavatel na pracovišti domáckého zaměstnance z hlediska BOZP kontrolovat? Záleží samozřejmě na druhu vykonávané práce. Nejčastěji se bude jednat o vhodné osvětlení, teplotu, uspořádání pracovního prostoru a pracovní polohu, mikroklima, hlučnost a hygienické vybavení. Dále by měla být provedena kontrola přístrojů a nástrojů, jež bude zaměstnanec při výkonu své práce využívat, jejich umístění, zapojení do sítě, případně jejich bezpečné odkládání. Zaměstnavatel rovněž zkontroluje, zda je domácí pracoviště vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci (lékárnička) a zda zde existuje možnost přivolat rychlou lékařskou pomoc (telefon). V návaznosti na tuto kontrolu by měl zaměstnavatel vyhodnotit rizika, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na domácím pracovišti, a navrhnout opatření na ochranu před jejich působením. O všem by pak měl informovat zaměstnance a případně mu udělit zvláštní pokyny k zajištění BOZP. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyžadovat a kontrolovat dodržování pokynů a předpisů na úseku BOZP od všech svých zaměstnanců. Aby mohl zaměstnavatel tuto povinnost plnit i ve vztahu k domáckému zaměstnanci, musí mít zajištěno oprávnění vstupovat na domácí pracoviště zaměstnance (viz výše). 
 
Další povinnosti zaměstnavatele

I domáckým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen poskytovat pracovní pomůcky a osobní ochranné pracovní prostředky, je-li to nutné k zajištění bezpečného výkonu práce. V případě, že zaměstnanec při práce používá nástroje, přístroje či jiné technické vybavení, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby toto vybavení bylo v bezpečném a provozuschopném stavu. Za tím účelem zaměstnavatel zajišťuje pravidelnou údržbu, revize a opravy tohoto vybavení. V případě pracovních nástrojů se zvýšeným rizikem vzniku pracovního úrazu je nutné zaměstnance proškolit ohledně bezpečného užívání těchto nástrojů. Jestliže zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele užívá své vlastní zařízení, měl by zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat doložení pravidelné údržby a revizi tohoto zařízení. 

Zaměstnavatel poskytuje všem svým zaměstnancům, tedy i zaměstnancům vykonávajícím práci z domova, na své náklady závodní preventivní péči, tj. zejména povinné pracovnělékařské prohlídky a vyšetření. 

Zaměstnanec pracující v noci

Za zaměstnance pracujícího v noci se považuje zaměstnanec, který průměrně odpracuje alespoň 3 hodiny v noční době (tj. v době od 22:00 hod do 6:00 hod). Ve vztahu k zaměstnancům pracujícím v noci je zaměstnavatel povinen zajistit vyšší standard opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanec pracující v noci se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce alespoň jednou za 2 roky. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci pracujícímu v noci zajišťovat přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. (v případě zaměstnance pracujícího z domova se nicméně předpokládá, že takový zaměstnanec možnost občerstvit se doma i při noční práci má.) Pracoviště zaměstnance pracujícího v noci je pak zaměstnavatel vždy povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. 

A jaké povinnosti má v rámci BOZP domácký zaměstnanec?

Zaměstnanec je především povinen podle svých možností dbát o svou bezpečnost a zdraví, stejně jako o bezpečnost a zdraví dalších osob, kterých se bezprostředně dotýká výkon jeho práce. Zaměstnanec je povinen účastnit se školení organizovaných zaměstnavatelem, která jsou zaměřená na BOZP a PO, podrobit se pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením, dodržovat veškeré předpisy, pokyny a pracovní postupy zaměstnavatele k zajištění BOZP, se kterými byl seznámen, a používat osobní ochranné pracovní prostředky, které mu zaměstnavatel poskytl.  Samozřejmostí je i zákaz požívání alkoholických a jiných návykových látek a zaměstnanec nesmí být pod jejich vlivem při výkonu práce pro zaměstnavatele.  Zaměstnanec je povinen oznamovat zaměstnavateli veškeré nedostatky a závady na domácím pracovišti, které by bezprostředně nebo závažným způsobem mohly ovlivnit BOZP, aby zaměstnavatel mohl přijmout opatření k jejich nápravě. 

TIP: Při zavádění práce z domova nepodceňujte povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vyžádejte si souhlas zaměstnance se vstupem do obydlí. Seznamte zaměstnance se všemi riziky a vyžadujte po něm dodržování pokynů a pravidel BOZP. Vše písemně evidujte!

Pracovní úraz je definován jako poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. U domáckého zaměstnance dojde ke vzniku pracovního úrazu zpravidla mimo pracoviště zaměstnavatele. Aby se však jednalo o pracovní úraz, musí existovat jednoznačná vazba na plnění pracovních úkolů zaměstnance. 

Příklad: 
O pracovní úraz se nebude jednat v případě, kdy si domácký zaměstnanec zlomí nohu na chodníku před domem při cestě z oběda, na který pravidelně chodí do nedaleké restaurace. Za pracovní úraz bude nicméně považován zásah elektrickým proudem, ke kterému došlo v důsledku závady elektrického přístroje, který zaměstnanec používá při výkonu práce.

Zaměstnanec je povinen svůj pracovní úraz bezodkladně oznámit. O tom, zda se v konkrétním případě jedná o pracovní úraz, nebo ne, rozhoduje zaměstnavatel. Musí tak učinit po důkladném posouzení všech okolností vzniku úrazu. Zaměstnavatel je ze zákona povinen provést veškeré kroky k objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, a to za účasti zaměstnance, svědků, případně zástupců odborové organizace. Zaměstnavatel by tak měl provést kontrolu domácího pracoviště, na kterém došlo ke vzniku pracovního úrazu, včetně přezkoumání nástrojů a přístrojů, které zaměstnanec případně používal při vzniku úrazu. Dále by si měl zaměstnavatel ověřit, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Této kontrole je zaměstnanec povinen se podrobit.  O všech zjištěních na místě, jakož i o všech sděleních zaměstnance a svědků, by měl zaměstnavatel sepsat zápis. 

V případě, že mezi zaměstnavatelem a domáckým zaměstnancem dojde k rozporu při posouzení povahy úrazu, může se zaměstnanec domáhat svých nároků u soudu. Otázku, zda došlo ke vzniku pracovního úrazu, bude soud posuzovat jako předběžnou otázku.

POZOR!  V případě soudního sporu nese hlavní důkazní povinnost ohledně vzniku pracovního úrazu zaměstnanec, který musí prokázat, že k úrazu došlo v době, kdy vykonával práci pro zaměstnavatele a v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. 

Na co má nárok zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz? 

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem. Konkrétně je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit:
-    náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak i po jejím skončení, pokud je průměrný výdělek zaměstnance v důsledku pracovního úrazu i s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu nižší než před vznikem škody;
-    bolest a ztížení společenského uplatnění;
-    účelně vynaložené náklady spojené s léčením;
-    věcnou škodu. 

Může se zaměstnavatel zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem?  

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu je objektivní, to znamená, že zaměstnavatel nese odpovědnost bez ohledu na to, zda škodu zavinil, nebo ne. Jde o tzv. odpovědnost za výsledek. 

Zákoník práce nicméně umožňuje, aby se zaměstnavatel za určitých podmínek své povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu zcela zprostil. Předně se jedná o situace, kdy postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy či pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně ze strany zaměstnavatele vyžadovány a kontrolovány. Druhý případ pak spadá na situace, kdy se pracovní úraz stal v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit; tyto skutečnosti musí být přitom jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy, která zaměstnanci vznikla.

POZOR!  Aby se zaměstnavatel mohl své odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance zprostit, musí splnění shora zákonných předpokladů prokázat. Důkazní povinnost tedy v těchto případech dopadá na zaměstnavatele.

TIP: V případě pracovního úrazu zajistěte bezodkladně kontrolu místa, kde k úrazu došlo. Pokud je to možné, proveďte u zaměstnance zkoušku na přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Všechna zjištění pečlivě zdokumentujte! 

Obecně platí, že veškeré náklady na práci zaměstnance nese zaměstnavatel. Jak ale postupovat u zaměstnance, který pracuje z domova? 

Problém s provozními náklady

V případě práce z domova je otázka náhrady nákladů složitější než u zaměstnanců vykonávajících práci na pracovišti zaměstnavatele. Provozní náklady, jako např. náklady za spotřebovanou elektřinu, vodu, či připojení k internetu nelze u domáckého zaměstnance jednoznačně přiřadit k jeho výkonu práce pro zaměstnavatele, protože tyto náklady vznikají na domácím pracovišti běžně i mimo samotný výkon práce. K prokázání vzniku provozních nákladů by zaměstnanec u každého druhu těchto nákladů musel zvlášť prokazovat, že v souvislosti s prací na domácím pracovišti mu vznikly zvýšené výdaje v určitém rozsahu, což může v praxi narazit na nemalé potíže. 

Přitom obdobný problém nastává i u pracovních nástrojů (pomůcek), které jsou ve vlastnictví zaměstnance. Používá-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele svá vlastní zařízení, měl by mít vůči zaměstnavateli nárok na úhradu jejich opotřebení, které se rovněž složitě vyčísluje.

POZOR! Zaměstnanec se nemůže práva na úhradu nákladů platně vzdát. Povinnost zaměstnavatele hradit domáckému zaměstnanci náklady spojené s výkonem práce pro zaměstnavatele proto nelze vyloučit ani na základě dohody se zaměstnancem. 

Řešením tohoto problému tak může být dohoda se zaměstnancem o výši paušálu na úhradu provozních nákladů za práci z domova a případně ještě o paušální částce za opotřebení zařízení zaměstnance, které by zaměstnavatel vyplácel zaměstnanci nad rámec sjednané mzdy. Paušál se však může jevit problematický z hlediska daňové uznatelnosti nákladů na straně zaměstnavatele, když tento paušál není zákonem upraven. 

Úhrada nákladů v oblasti BOZP a náklady na pracovnělékařskou péči by naopak neměly u domáckého zaměstnance činit žádné výkladové problémy. Náklady spojené se zajištěním BOZP a eliminací rizik na domácím pracovišti nese zaměstnavatel. 
 

Domácký zaměstnanec shromažďuje mimo pracoviště zaměstnavatele množství informací, jejichž zabezpečení je mimo kontrolu zaměstnavatele. Z domácího prostředí tak hrozí únik dat a citlivých údajů (např. obchodní tajemství). Jak tomu může zaměstnavatel zabránit?

Odpovědnost vůči třetím osobám 

Nebezpečí představují nejen tištěné verze dokumentů zaměstnavatele, které si zaměstnanec shromažďuje doma. Stále častější je i práce prostřednictvím internetového připojení, jehož zabezpečení na domácím pracovišti nemá zaměstnavatel pod dohledem. 

POZOR! Zaměstnavatel nese odpovědnost za škodu způsobenou třetím osobám v důsledku úniku dat zpracovávaných a shromažďovaných zaměstnancem při výkonu jeho práce pro zaměstnavatele. Po zaměstnanci může následně požadovat náhradu vzniklé škody jen v případě, že prokáže, že škoda vznikla v důsledku zaviněného porušení povinností zaměstnance, a navíc pouze v rozsahu vymezeném zákoníkem práce. 

Je proto v zájmu zaměstnavatele, aby si stanovil postupy pro zpracování a shromažďování dat a zaměstnance k ochraně dat smluvně zavázal. Konkrétní postupy při zpracovávání a shromažďování dat a jejich zabezpečení před ztrátou mohou být přitom podrobněji rozepsány ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. 

V případě práce vykonávané prostřednictvím PC a internetového připojení je třeba, aby zaměstnavatel vybavil zaměstnance bezpečným softwarem a zajistil bezpečnost internetového připojení. Takto vynaložené náklady je povinen hradit zaměstnavatel.  

Povinnosti plynoucí z GDPR 

Jak již plyne z názvu Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), toto nařízení se vztahuje na dokumenty obsahující údaje o fyzických osobách a určuje požadavky na minimální standardy ochrany těchto dokumentů, ať už v listinné, či elektronické podobě.

Zaměstnavatel je správcem osobních údajů svých zaměstnanců a je odpovědný za dodržování povinností určených tímto nařízením. Zaměstnavatel přitom často disponuje i osobními údaji třetích osob – klientů, zákazníků či jiných obchodních partnerů. Zaměstnavatel proto musí zajistit, aby všichni jeho zaměstnanci, včetně těch pracujících z domova, kteří pracují s osobními údaji, dodržovali povinnosti určené nařízením k zajištění ochrany těchto údajů.  

Ve vztahu k listinným dokumentům je třeba zajistit, aby tyto byly uchovány v uzamčených prostorách (místnost, zásuvka, skříň). K údajům, které jsou zpracovávány elektronicky, může mít přístup pouze osoba, která je zaměstnavatelem pověřena, aby s těmito údaji pracovala. U větších a složitějších systémů je třeba o každém zpracování osobních údajů (včetně nahlížení) pořizovat elektronické záznamy, které umožňují určit a ověřit, kdy, kdo a z jakého důvodu osobní údaje používá, tzv. logy. 

Osobní údaje vedené v elektronické podobě musí být rovněž vhodným způsobem zabezpečeny před ztrátou, tj. počítač nebo notebook, na kterých zaměstnanec nepracuje, nesmí být ponechán bez dozoru či v neuzamčeném prostoru. Riziko úniku osobních údajů může představovat rovněž přenos elektronickými prostředky, proto je v některých případech vhodné před odesláním dokument zašifrovat. Tento postup lze doporučit zejména v případě přenosu citlivých osobních údajů ve smyslu GDPR.  

TIP: Určete zaměstnancům pracujícím z domova jasné postupy při zpracování a shromažďování dat a osobních údajů a kontrolujte jejich dodržování.