Kdo je nejvíce ohrožený a čím?
Již v roce 2009 ukázala zpráva mezinárodního projektu EU Kids Online, že rizikům digitálního světa jsou nejčastěji vystaveny děti z rodin s nižším společenským postavením.
Přetrvává rizikové chování jako je poskytování osobních informací či sledování pornografie. Dalším rizikem je konzumace násilného nebo nenávistného obsahu, kyberšikana nebo nechtěné sexuální komentáře a podněty.
Reálné setkání s člověkem, se kterým se děti seznámily přes internet, se zdá být nejméně častým, nicméně nejnebezpečnějším rizikem. U chlapců je mnohem pravděpodobnější, že se setkají s rizikovým chováním (nebo ho sami vytvářejí), dívky se častěji setkávají s riziky, která se týkají obsahu a kontaktu.
Není nikterak nadnesené, když současnou generaci dětí a mladých lidí nazveme online generací. S internetem se setkávají již od útlého dětství.
Vycházíme z předpokladu, že ve věkové kategorii 10-18 let, na niž se v následujícím textu zaměříme, má přístup k počítači či chytrému telefonu a k internetu velká většina dětí a mladých lidí. Existují samozřejmě i takové děti a dospívající, kteří přístup k počítači a na internet nemají, těch je však výrazně méně a pravděpodobně se bude jednat o děti pocházející z rodin ohrožených sociálním vyloučením nebo děti rodičů, kteří z důvodu víry, náboženského vyznání nebo světonázoru technologie striktně odmítají.
Důležité je, že počítačové dovednosti se žáci (a především dívky) v zásadní míře naučili ve škole.
Na druhém stupni základní školy (a v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia) je povinnost zařadit vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie do výuky, avšak v minimálním rozsahu pouze 1 hodina týdně. Výuka je zaměřena na vyhledávání, zpracování a využití informací a komunikaci. Nejde tedy o komplexní ani jednotnou výuku k digitální gramotnosti, očekávané výstupy nejsou Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání jasně definovány. (ICILS 2013. Shody a rozdíly v počítačové a informační gramotnosti mezi vybranými evropskými zeměmi.)
Z terénního šetření je dále patrné, že úroveň počítačové gramotnosti žáků úzce koreluje s dosaženým vzděláním a sociálním statusem jejich rodičů. Úroveň vzdělání rodičů žáků s nejlepšími výsledky je obecně vyšší. Žáci, jejichž rodiče mají nižší vzdělání a sociální status, měli zároveň výrazně horší výsledky při posuzování věrohodnosti informačních zdrojů, než děti vzdělaných a úspěšných rodičů. S tímto úkolem však měly české i evropské děti obecně problém.